/KOMENTÁŘ/ V první řadě je třeba říct, že nikdo netvrdí, abychom nebyli obezřetní. Tedy, někdo jistě ano. Ale to je zase druhý extrém a přehnané sluníčkářství je stejně škodlivé jako šílená islamofobie. Opatrnost je na místě. Pokud do země pustíme někoho s jinou kulturou a náboženskými zvyky, pečlivě ho prověřme a pokud bude jen náznak pochybností, nechme ho před hranicemi Česka. Pod toto by se zřejmě podepsala valná část populace. Ovšem pak jsou tu dva zmíněné extrémy, které jsou stejně nebezpečné.
Panika a nenávist
Tím prvním je neuvěřitelná hysterie pokaždé, když se u nás objeví něco, co byť jen vzdáleně připomíná islám. Kdyby si "normální běloška" vzala na hlavu šátek a šla do obchodního centra, následující den bude v médiích pomalu jako teroristka, která si šla obhlédnout terén. Stačí vzpomenout na už tisíckrát omletý Aqapalace v Čestlicích a ženy koupající se v takzvaných burkinách.
Navíc tam šlo o ryze soukromou aktivitu, aquapark je soukromý byznys miliardáře a předsedy ODA Pavla Sehnala. Může tam povolit cokoli, co nijak neodporuje tuzemským zákonům či vyhláškám. Když s tím má někdo problém, do Aqapalace prostě nemusí chodit, tak jako nemusí k vám na zahradu. Vášně, které se rozpoutaly, nebyly na místě. Nešlo o opatrnost, ale o hnusnou nenávist vůči něčemu, o čem nemám ani páru.
Není to žádná novinka
Bez zajímavosti není, že drtivá většina z těch, kteří nesnáší cokoli muslimského, dnes brojí proti Evropské unii. Naopříklad Tomio Okamura a jeho hnutí a mnoho dalších. Zaklínají se přitom tím, že je narušena evropská integrita. Samozřejmě nesmysl. Navíc islám je v Evropě přítomný už od osmého století, kdy Umajjovci dobyli Hispánii. Takže to vážně není žádná převratná novinka a v době, kdy se třeba evropští lékaří snažili vyhnat démony vrtáním do lebky nebo pouštěním žilou, muslimský svět znal chirurgii téměř takovou, jakou máme dnes.
Současnému "trendu" pak předcházel rozpad koloniálních říší po druhé světové válce. Takže pokud se ptáme, zda patří muslim do Evropy, je také se třeba zeptat, jestli náš západní kolonialismus měl místo v muslimském světě. Dokonce ani masové předsudky a zkreslování není nic nového pod sluncem. První zárodky dnešních nesmyslů se zrodily už během válek s Osmanskou říší a Araby. Už tenkrát se vyprávěly neuvěřitelné historky, aby se v lidech probouzel strach a nenávist. Hodilo se to do krámu mocným, tak jak se jim to hodí dnes.
Na druhou stranu je pravdou, že islám má "nevěřícím" jasně říct, že Alláh je jediný možný a nejlepší. Ovšem zároveň se v koránu dočtete "nebudiž žádného donucování v náboženství", zejména jde o křesťany a židy. V porovnání s Biblí nejde o žádné extrémně útočné texty (byť se tam i takové samozřejmě najdou, ale v mizivém množství). Přesto, když se vrátíme na začátek, je hodně rádoby muslimů, kteří si islám vykládají po svém, určité pasáže vytrhávají z kontextu a šíří extrémismus. A to je skutečná hrozba. Těch je třeba se bát, proto je třeba znovu podtrhnout opatrnost.
Sluníčkáři bez rozumu
Protože tu máme i druhý protipól, kterým je vítání kohokoli s otevřenou náručí a sluníčkovým úsměvem na tváři. A to je samozřejmě také špatně. Otevřít hranice všem bez rozdílů (a opět, bez onoho prověřování) je cesta do pekla. Pak by se opravdu mohlo stát, že si tu za chvíli začne kdokoli dělat věci po svém. A vůbec to nemusí být muslim.
Stejně tak je důležité dbát na to, aby všichni, kdo k nám přijdou, dodržovali naše zvyky a tradice, byli ochotni se přizpůsobit životu v Česku. Porušením čehokoli rozhodně nejsou burkiny, pokud jsou v daném místě povolené. Další velká "kauza" se týkala dívky, která chtěla mít ve škole na hlavě šátek. A tam ano, trvejme na tom, že pokud je v instituci zakázaný, platí to pro všechny bez rozdílu.
Stejně, jako nás nikdo nenutí koupat se v bazénu s muslimskou ženou, která sice neporušuje žádný zákon a nám se to nemusí "jen" líbit, my zase nenutíme nikoho žít u nás. Kdo se nechce přizpůsobit, ať odejde. Ale my také nevěřme všemu, co se do nás snaží nahustit ti, kteří vědí o muslimském světě asi tolik co Hurvínek. Máme přeci vlastní rozum.
