Když se druhá světová válka blížila ke svému závěru, brali nacisté společně s celými rodinami nohy na ramena a prchali z říše pryč před spravedlivou rukou zákona. Někteří dokonce volili raději radikálnější řešení.
Například svých šest dětí stihli manželé Goebbelsovi před svojí vlastní sebevraždou také otrávit. A jiné pohlaváry spravedlnost přece jen dohnala. Nejinak tomu bylo i u nejmocnějšího muže protektorátu - K. H. Franka, který časně zrána 9. května 1945 i s manželkou a malými dětmi uprchl z Prahy.
Zadržen na svém útěku a spravedlivý trest
Utéct daleko se mu ale nakonec nepodařilo, protože v Rokycanech byl i s rodinou zadržen americkými vojáky. Ti ho dopravili do Wiesbadenu v Německu. Po výslechu byl pak K. H. Frank předán justici do Československa.
Soudil ho Mimořádný lidový soud v Praze, jenž K. H. Franka shledal vinným z válečných zločinů a vyhlazení obce Lidice a odsoudil ho k trestu smrti. Ta byla vykonána veřejně oběšením tři hodiny po vynesení rozsudku na dvoře věznice Pankrác, a to před zraky 5 000 diváků. Jak však dopadla jeho rodina?
Osobní život válečného zločince
K. H. Frank byl podruhé ženatý se sudetoněmeckou lékařkou Karolou Blaschekovou, jež byla o patnáct let mladší než on. Měli spolu tři děti, kterým bylo v době jejich útěku z Prahy čtyři, tři a jeden rok. Karola Franková byla řadovou členkou NSDAP, ale do politiky nijak nezasahovala, ani se jí nezabývala. Využila pouze manželova vlivu ve prospěch svého bratra, jenž se stal úředníkem v úřadu Reichsprotektora.
Manželka a děti nejmocnějšího muže v protektorátu
Při útěku z Prahy v květnu 1945 byla Karola Franková společně se svým mužem a dětmi zadržena u Rokycan. Zatímco K. H. Frank putoval do Německa, Karola Franková byla převezena do Prahy. Malé děti zůstaly v péči chůvy, načež se dostaly do internačního tábora v Plzni, kde se jich ujalo několik německých žen. Frankovy děti pak byly převezeny do Spolkové republiky Německo a vychovávány v rodinách pod novými jmény.
Osud Karoly Frankové byl poněkud dramatičtější. V Praze v Bartolomějské ulici strávila v květnu 1945 několik dní, než o ni projevila zájem sovětská vojenská zpravodajská služba. Na konci května téhož roku byla dopravena do Drážďan a odtud pak do Sovětského svazu. V Moskvě byla odsouzena k 12 letům žaláře. Rok strávila ve věznici Lubjanka a až do roku 1955 byla v pracovním táboře v Kazachstánu.
Díky smlouvě mezi Spolkovou republikou Německa a Sovětským svazem o předávání válečných zajatců se Karola Franková dostala zpět do západního Německa, kde se teprve dozvěděla o smrti svého manžela na šibenici. Vrátila se ke svému původnímu povolání lékařky, podařilo se jí dokonce najít všechny tři děti a svůj život dožila v blahobytu. Zemřela snad v roce 1982.
Dvojitý agent v akci?
O životě Karoly Frankové existuje celkem málo informací a její život je podroben historickému bádání. Spekuluje se například i o tom, že mohla být dvojitým agentem, pracujícím pro britskou i sovětskou stranu.
V Moskvě pak byla odsouzena k 12 letům vězení pro neohlášenou, a proto nedovolenou spolupráci s Brity. Co je na tom pravdy, je však otázkou, na níž zatím není odpověď. Možná se jí někdy dočkáme.
