Česká remoska ovládla doslova celý svět. Pečou v ní dokonce i pod Mount Everestem

Kuře, pečené v remosce, zůstane krásně šťavnaté
Zobrazit fotogalerii (3)
 

Na současném trhu najdete spoustu domácích pomocníků, kteří šetří váš čas i zdraví. Vedle římského nebo pomalého hrnce je to také osvědčená pečicí nádoba remoska, jež světlo světa spatřila v tehdejším Československu už před 62 lety. A protože se jedná o opravdu unikátní elektrospotřebič, můžete ji najít v domácnostech po celém světě. Dokonce i pod Mount Everestem.

Co je hlavní výhodou remosky? Její skladnost, mobilnost, nízká spotřeba elektrické energie a také to, že v ní můžete péct, zapékat, dusit, ohřívat, smažit i rozmrazovat. Upečete v ní maso i koláč nebo pizzu. Zapečete obloženou bagetu se sýrem.

Remoska má opravdu všestranné využití jak pro jednotlivce, tak i pro početnější rodinu. Navíc ji snadno přibalíte s sebou na dovolenou do kempu či na chatu, studentům poslouží na vysokoškolských kolejích. Remoska prakticky umí nahradit nejen elektrickou troubu, ale také mikrovlnku, toustovač, fritovací nebo parní hrnec.

Tip redakce: Zapečené brambory zámeckého zahradníka

Připravte si:

  • vařené brambory dle počtu strávníků
  • uzené maso
  • sklenici leča
  • 1-3 lžíce kečupu
  • uzený sýr dle potřeby
  • sůl
  • pepř
 

Postup práce:

1. Brambory uvaříme ve slupce a oloupeme.
2. Remosku vymažeme tukem a na její dno dáme vrstvu brambor, které jsme nakrájeli na menší kostky.
3. Brambory osolíme a poklademe nakrájeným uzeným masem (možno nahradit uzeninou).
4. Přidáme vrstvu leča, z něhož jsme slili nálev.
5. Na to dáme opět vrstvu brambor.
6. Osolíme a opepříme.
7. Do nálevu z leča přidáme 1 až 3 lžíce kečupu a přelijeme touto směsí pokrm v remosce.
8. Nakonec nastrouháme uzený sýr a dáme zapéct asi na dobu 45 minut.

Jak vlastně remoska funguje?

Hlavní součástí pečicí nádoby remosky je její víko, které má v sobě zabudované topné těleso a otvory pro únik přebytečné páry. Teplo je z víka přenášené stěnami mísy na její dno. Připravovaný pokrm se díky tomu nikdy odspodu nepřipálí, přičemž potravina je ohřívaná ze všech stran. Vnitřek mísy dosahuje při pečení optimální teploty cca 160 až 180 °C.

Historie pečicí nádoby remoska

Úplně první typ pečicí nádoby vznikl už začátkem 50. let 20. století, kdy pod názvem HUT ho vytvořil Oldřich Homuta se svými kolegy Uhrem a Tyburcem (HUT je zkratkou, vytvořenou ze začátečních písmen jejich příjmení).

Homutova dílna byla stejně jako jiné znárodněna a stala se součástí tehdejšího podniku místního hospodářství REMOS. Pod novým názvem Remoska byla pečicí nádoba vyráběna od roku 1957 až do roku 1991 v Kostelci nad Černými lesy, kdy byla její výroba zastavena.

Jistě není bez zajímavosti, že se jí během této doby vyrobilo na 2,7 milionů kusů. Naštěstí však nedošlo k tomu, že by remoska skončila v propadlišti dějin. V roce 1994 vznikla společnost s ručením omezeným Remoska, jež výrobu přenesla do Frenštátu pod Radhoštěm. Zde se začala nová historie remosky, která úspěšně navázala na osvědčenou českou tradici.

Popularita remosky ve Velké Británii

Remoska v roce 2001 překročila Lamanšský průliv a vplula do britských domácností, v nichž ihned zaznamenala velký úspěch. A nejen to. Na základě její velké popularity ve Velké Británii remoska postupně dobyla celý svět. Najdete ji také v Kanadě, USA nebo v Austrálii.

Proč je remoska tak úspěšná?

Za úspěchem remosky bezesporu stojí její univerzálnost a fakt, že dokáže nahradit hned několik elektrospotřebičů najednou. Výhodou je také její nízká spotřeba elektrické energie - náklady na desetiminutové předehřátí elektrické trouby jsou stejné jako hodinový provoz remosky.

Navíc v remosce připravíte i zdravé a dietní pokrmy bez použití tuku. Výborně chutná v ní připravené pečené kuře, které má vypečenou a křupavou kůrčičku a přitom je šťavnaté a nevysušené, protože neztrácí během pečení vodu.  

Klíčová slova: