5 nejznámějších míst, kam chodili pít čeští bohémové

5. Žižkovská vila Stanislava Kostky Neumanna

Stanislav Kostka Neumann jako vůdčí osobnost umělců souhrnně označovaných anarchističtí buřiči u sebe často hostil mladé básníky a prozaiky, jakými byli například Karel Toman, Fráňa Šrámek, František Gellner, ale i autor Švejka Jaroslav Hašek.

Snad právě ve vile na Olšanech, kterou najdeme na úpatí vrchu sv. Kříže a která je specifická růžovou fasádou, vznikly slavné verše Gellnerovy "Nezemru já od práce, / nezahynu bídou, / nezalknu se v oprátce, / skončím sifylidou." Těžko si dnes představit, co vše se v prostorách Neumannovy vily odehrávalo. Sám básník ve svých pamětech naznačil, jak to tehdy mohlo vypadat: "Pili jsme a zpívali, tehdy se ještě smělo zpívat, ponocovali jsme při debatách a pracovali. Hodně jsme se rvali s měšťáky, šosáky, maloměšťáckými socialisty, s reakcí rakouskou…"

4. U Bansethů v Nuslích

Jeden z nejznámějších nuselských objektů je dnes místem s příjemnou obsluhou a dobrým pivem. Hospoda je proslavená především díky Jaroslavu Haškovi, který k Bansethům nechal zavítat svou nejznámější figuru, dobrého vojáka Švejka.

Ačkoli Švejk v knize na Bansethy nevzpomíná zrovna v dobrém (byl zde totiž bit), restaurace se dodnes těší proslulosti, kterou jí nevyzpytatelný voják zajistil spojením se skvrnami na sluncích: "Ty skvrny na slunci mají vopravdu velkej význam,' zamíchal se Švejk, 'jednou se vobjevila taková skvrna a ještě ten samej den byl jsem bit u Banzetů v Nuslích. Vod tý doby, jak jsem šel někam, vždycky jsem v novinách hledal, jestli se zas nevobjevila nějaká skvrna."

3. Kavárna Slavia na Národní třídě

Vítězslav Nezval, Karel Teige, Jaroslav Seifert, Konstantin Biebl. Bratři Čapkové. Jiří Kolář, Václav Havel. Mezi uměleckou smetánkou je Slavia vyhledávanou lokalitou napříč časem. Básník Jiří Kolář zde měl své vlastní místo. Vítězslav Nezval zde kolikrát v básnivém vytržení improvizovaně recitoval verše na stole.

O tom, jak Slavia přitahuje umělce, svědčí úsměvná vzpomínka Václava Havla. Ten v mládí se svými uměleckými kolegy obdivoval zmíněného Jiřího Koláře. Toužil se s ním setkat, a tak požádal básnířku Violu Fischerovou, aby Kolářovi zavolala. Kolář pozval Havla s přáteli k sobě domů. Co následovalo, popsal Havel takto: "Tak jsme přišli k němu, a co nevidíme – pána, který před chvílí seděl u vedlejšího stolu (kavárny Slavia, pozn. red.) a kterého jsme dobře znali jako štamgasta. Oni se tam také v tu dobu scházeli, Fuka, Hiršal a další. Tak jsme pak začali sedávat společně."

2. Café Louvre

…taky na Národní třídě. Od Slavie je vzdálený pár minut chůze a stejně jako Slavia si zachoval genia loci, pro nějž je dodnes vyhledávaným místem, které dýchá první polovinou dvacátého století.

Louvre navštěvoval Karel Čapek, Franz Kafka a při své pražské profesuře dokonce Albert Einstein. Kafka byl rovněž členem německého filozofického kroužku, jenž se zde scházel od roku 1902 a jemuž byla brzy vyhraněna vlastní místnost. Louvre je jednou z nejnavštěvovanějších pražských kaváren-restaurací, proto si před návštěvou raději udělejte rezervaci.

1. U Zlatého tygra v Husově ulici

Hospoda neodmyslitelně spjatá se jménem Bohumila Hrabala. Ten k Tygrovi chodíval pravidelně a vysedávání v hospodě prokládal jen občasnými výjezdy do svého oblíbeného Kerska. Památné je místní Hrabalovo setkání s americkým prezidentem Billem Clintonem.

Ale Hrabalem přehled místních slavných štamgastů rozhodně nekončí. Tygra často navštěvoval Václav Havel. Přímo u jednoho ze stolů byl přes Hrabalovy protesty zatčen spisovatel a písničkář Vlasta Třešňák. A už ve dvacátých letech devatenáctého století, kdy zde kavárník Šoch založil podnik vzdálený dnešnímu prostředí, sem chodili besedovat Karel Hynek Mácha, Josef Kajetán Tyl či František Palacký. U Zlatého tygra je zkrátka hospoda, která je s umělci propojena už od svých počátků a v našem žebříčku nemůže stát jinde než na prvním místě.