Apollo a Marsyas: Nejcennější obraz v České republice mají v Kroměříži
Když benátský pozdně renesanční malíř Tizian tvořil v 70. letech 16. století své vrcholné umělecké dílo, asi tenkrát netušil, že se obraz dostane až na dalekou Moravu. Apollo a Marsyas patří pravděpodobně k nejcennějším dílům v České republice. Jeho cena je opravdu závratná. I když je pojištěný asi na více než miliardu českých korun, historickou hodnotu má nevyčíslitelnou. Kroměřížská zámecká obrazárna může být právem hrdá na to, že ho vlastní.
Svůj obraz Apollo a Marsyas maloval Tizian nejspíš až ve svém pozdním věku. Někteří odborníci se shodují, že to dokonce může být jedno z jeho posledních děl a nemusí být úplně hotové. Přesné okolnosti jeho vzniku však nejsou známé.
Dlouhá cesta obrazu na Moravu
Jak se obraz Apollo a Marsyas dostal tak daleko na sever od Apeninského poloostrova? Na Moravě v Kroměříži je Tizianovo dílo už od roku 1673, předtím však často střídal majitele. Dokonce se podíval i do Anglie s hraběnkou Aletheou Arundelovou a odkud se dostal až do Amsterodamu do sbírky hraběte Thomase Howarda. Jeho dědicové bratři Franz a Bernard von Imstenraedové pak obraz nabízeli v prodeji, ale neuspěli.
Nebyl o něho zájem ani mezi tak vznešenými osobami, jakým bezesporu byl císař Leopold I. Pravděpodobně nikdo nebyl schopen poznat vysokou hodnotu tohoto díla. Zájem o obraz projevil teprve velký milovník umění - olomoucký biskup Karl von Liechtenstein-Castelcorn, který obraz od bratří von Imstenraedů v roce 1673 koupil a umístil ho do Olomouce a následně do galerie arcibiskupské rezidence v Kroměříži, kde se obraz nachází dodnes. Zde však ležel poměrně dlouho stranou zájmu širší veřejnosti, protože nebyl součástí hlavní sbírky benátské malby.
Krutá velitelova smrt
I když Tizian tvořil svá díla na objednávku hlavně španělského krále, obraz Apollo a Marsyas namaloval zřejmě ze svého vlastního podnětu. Důvodem k tomu mohl být i krutý osud benátského velitele kyperské pevnosti Famagusta. Marcantonio Bragadino byl v roce 1571, kdy pevnost dobyli Turci, zajat a zaživa stáhnutý z kůže.
Historie vzniku obrazu
Tato událost vyvolala v Benátkách mezi jejich obyvateli velké pobouření. Stejný motiv smrti je totiž i na zmíněném obraze. Bůh Apollo trestá domýšlivého Marsya, jenž si drze dovolil vyzvat Boha na hudební soutěž. Je tedy pravděpodobné, že Tizian svůj obraz namaloval jako reakci na hrůznou událost na Kypru. Výklady odborníků se různí.
Někteří poukazují také na to, že Tizian svůj obraz Apollo a Marsyas namaloval v době, kdy již nebyl aktuálním umělcem a o jeho obrazy nebyl zájem. Tizian se mohl cítit jako vyřazený z uměleckého dění doby, které už ve svém vysokém věku příliš nerozuměl. Což také znázornil ve svém obraze například v postavě krále Midase, protože námět obrazu vychází z Ovidiovy básnické sbírky Proměny.
Pravděpodobně nedokončené dílo
Tizianův obraz Apollo a Marsyas může být nedokončený, přestože je na něm autorův podpis. Někteří odborníci považují jeho specifické pojetí za záměrné, jiní na obraze rozeznávají ještě i zásah jiné ruky než samotného mistra Tiziana.
Ten, kdo obraz viděl na vlastní oči, si jistě všiml jeho zvláštní atmosféry a barevnosti. Převažují na něm modř, zeleň a jasná červená barva. Existuje dokonce i dobová kopie obrazu Apollo a Marsyas, již namaloval neznámý autor a která zachycuje obraz v jedné z jeho tvůrčích fází. V 80. letech 20. století se tato kopie objevila na uměleckém trhu ve Vídni.
