Bandera: Masový vrah, nebo hrdina? Páchal zvěrstva s ukrajinskými povstalci, měl ale i druhou tvář

Bandera je některými považován za národního hrdinu a jinými za válečného zločince
zajímavost

Bojovník s komunismem. Terorista. To jsou jen dvě z mnoha „nálepek“ ukrajinského Stepana Andrijovyče Bandery. V Polsku byl odsouzen k smrti, přežil německý koncentrační tábor. Dostala ho KGB v jeho exilu v Mnichově. Kyanid vstříknutý do obličeje ukončil jeho život 15. října 1959. Za kolik životů je skutečně zodpovědný on, se stále vedou spory.

reklama

Ještě během studií vstoupil Bandera do Ukrajinské vojenské organizace, která byla předchůdkyní povstalecké armády. Ta usilovala o samostatnou Ukrajinu. Začínal jako rozvědčík, později se stal propagandistou. Jsou třicátá léta a Bandera povyšuje na komandanta vojenského oddílu.

V synovi řecko-katolického faráře, absolventa gymnázia, studenta agronomického oddělení polytechnické školy, který se ve volném čase věnoval běhání, plavání, vaření piva (českého typu), cestování, divadlu, šachům, zpíval ve sboru a hrál na kytaru a mandolínu, by nikdo neviděl budoucího teroristu. V mládí mu přezdívali Malý nebo Šedý.

To se však již organizace jmenuje Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN). V té době mezi Ukrajinci a Poláky roste napětí. Je pětkrát zatčen (mimo jiné za pokus o ilegální přechod československé hranice), ve vězení však netráví víc než několik dní. Bez trestu zůstává i naplánování útoku na sovětského konzula ve Lvově, jenž má být odplatou za hladomor, který Stalin na sovětské Ukrajině vyprovokoval.

Trest smrti za atentát na polského ministra

Stepan Bandera v té době prosazuje další militarizaci nacionalistické organizace a plánuje stále více násilných akcí. Málem osudným se mu stal úspěšný atentát na polského ministra vnitra Bronisława Pierackého. Varšavský soud ho posílá v roce 1936 na šibenici. Má štěstí, že vláda se obává nepokojů a nemá dost odvahy rozsudek vykonat.

Jeho trest mění na doživotí, které si má odpykat v brestské pevnosti. Tu opouští po německém útoku na Polsko. Přijíždí do Lvova, který mezitím zabrali Sověti na základě paktu Molotov – Ribbentrop. Vedení ukrajinských nacionalistů správně předpokládá válku mezi Německem a Sovětským svazem. Přiklánějí se k smířlivé spolupráci s nacisty. Po vpádu Německa chtějí vyhlásit samostatnou – vůči Německu loajální – Ukrajinu a Němce postavit před hotovou věc.

Místo samostatnosti koncentrační tábor

Němci samozřejmě neměli v úmyslu Ukrajinu osvobodit, ale dobýt. Vedení NSDAP včetně Hitlera považovalo Ukrajince za nevyzpytatelné a rasově méněcenné živly. Jiného názoru byl ale velitel vojenské zpravodajské služby Abwehru admirál Canaris. Ten v nich viděl slibný potenciál.

Potají z banderových Ukrajinců nechal vytvořit dvě jednotky, Rolland a Nachtigall, které vydával za „pracovní divize“. Již osm dní po vpádu Němců do Sovětského svazu jednotka Nachtigall slavnostně po boku Němců pochodovala Lvovem. Jednotka se ihned po boku SS ve velkém začala podílet na masakrování Židů. Banderův blízký spolupracovník ihned ve Lvově vyhlašuje „suverénní a sjednocený ukrajinský stát“. To samozřejmě Němci v plánu nemají, a tak Bandera putuje nejprve do vězení a potom do koncentračního tábora Sachsenhausen. Němci rozpouštějí obě ukrajinské jednotky, samostatná Ukrajina se nekoná.

Ukrajinská povstalecká armáda opravdu nebyla beránek

Od roku 1941 Banderovi spolupracovníci obnovují podzemní hnutí, vzniká Ukrajinská povstalecká armáda (UPA). Svůj úkol vidí především v boji proti sovětským partyzánům a vysídlení polského obyvatelstva z Ukrajiny. Všemi dostupnými prostředky. Na takzvané Volyni banderovci zavraždili odhadem 50 až 80 tisíc polských civilistů. Varšavský Ústav národní paměti mimo jiné popisuje sérii masakrů z jara roku 1943.

Nízký vzrůst a asketická tvář vůbec nepřipomínaly člověka, který by dokázal strhnout masy. Přesto to byl právě on, kdo vybičoval ukrajinské sebevědomí a tvrdě šel za ideou vlastního státu. Všemi prostředky a bez ohledu na oběti. A je jedno, jestli proti Rusku, Polsku, Československu či Rumunsku, mezi které byla Ukrajina rozdělena.

Třeba 26. března 1943 jednotky UPA zavraždily 179 obyvatel obce Lipniki, 23. dubna zahynulo pod ukrajinskými zbraněmi 600 civilistů ve vsi Janowa Dolina a 12. května zemřelo v obci Niemodlin 170 lidí. Banderovci vraždili ženy, děti i starce. Šetřili municí, vesničany většinou ubili sekerami, kosami, kladivy anebo vidlemi. Obětem vylupovali oči, přeřezávali je pilou anebo civilisty obklíčili v kostele či stodole a pak je upálili zaživa. U toho však Bandera nebyl a na jejich činnost nemohl mít žádný vliv.

Bojovník proti komunismu

V roce 1944 opouští Bandera koncentrační tábor a stává se formálně hlavou povstalecké armády. Zůstává však v Berlíně, na Ukrajinu se nevrátí. Po porážce Německa se přesunuje do části Německa kontrolované západními spojenci. Začíná chápat, že sám komunismus neporazí. Následně zakládá koordinační centrum pro emigraci ze zemí sovětského bloku.

Brzy začne studená válka a západní tajné služby jsou ochotné spolupracovat s každým, kdo má na druhé straně existující strukturu. Bandera pomáhá cvičit špióny Britům, ale na chod „své“ povstalecké armády už nemá žádný vliv.

KGB poslala pozdrav s příchutí hořkých mandlí

Za železnou oponou je však vysoko na seznamu lidí určených k likvidaci. Pokusů o jeho zabití bylo hned několik. Uspěl až někdejší člen jeho povstalecké armády, kterého naverbovala KGB. Ten si na Banderu počkal před jeho domem a do obličeje mu vstříkl kyanid. Smrt nastala téměř okamžitě, takže lékaři zpočátku jako příčinu smrti označili infarkt. Pravda vyšla najevo, až když vrah později přeběhl na Západ a vše kolem akce prozradil.

Zdroj: wikipedie, novinky.cz, reflex.cz

KAM DÁL: Zrada. Připravili nás o pohraničí.

https://www.ctidoma.cz/clanek/historie/bandera-masovy-vrah-nebo-hrdina-pachal-zverstva-s-ukrajinskymi-povstalci-mel-ale-i-druhou-tvar-75711
reklama
reklama

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.