Beslanský masakr – ruské tragické selhání a desítky mrtvých dětí
Prvního září vypravují rodiče jako každý rok své děti do školy. Nejinak je tomu i v Rusku. Místo laskavých učitelů však čekal děti šok. Školu v kavkazském Beslanu totiž obsadila čtyřicítka čečenských islamistických teroristů, kteří místo zakrátko proměnili v krvavou lázeň. Pro mnoho dětí byl první den ve škole zároveň jejich posledním.
Po tragédii s potopením jaderné ponorky Kursk byl beslanský masakr pro Rusko a jeho prezidenta Vladimira Putina dalším šokem. Tím větším, že tentokrát umíraly i malé děti. Na druhé straně tragické události obnažily ruskou nemohoucnost a podcenění čečenských teroristů, kteří byli schopni čehokoliv, zvlášť v době, kdy probíhala druhá čečenská válka, která skončila v roce 2009.
Příprava na masakr
Smutným dějištěm budoucího masakru se stala škola v kavkazském městě Beslan v Severní Osetii. Čečenští militanti se na akci velmi dobře připravili a vymysleli důmyslný plán. Asi čtyřicítka ozbrojenců si počínala rozhodně a chladnokrevně, 1. září 2004 vtrhla do školy a zajala více než 1 000 rukojmích, žáků a jejich učitelů. Jak uvádí BBC, teroristé požadovali, aby se ruské jednotky stáhly z Čečenska.
Nyní už zajatci byli násilně nahnáni do tělocvičny, kam teroristé nastražili výbušniny. Jak uvádí server Britannica, s rukojmími bylo zacházeno bezohledně, islamisté jim odpírali jídlo a pití, někteří zajatci tak museli například pít vlastní moč, aby alespoň uhasili žízeň. Navíc teroristé nařídili, aby se rukojmí mezi sebou bavili pouze rusky.
Nepoučitelní Rusové
Mezitím byly zalarmovány úřady a na místo byla vyslána policie a speciální jednotka, která obklíčila budovu školy. Ozbrojené složky sice jednaly rychle, nicméně Rusko se nepoučilo z útoku na moskevské divadlo na Dubrovce v roce 2002, kdy 40 čečenských islamistů vzalo více než 850 lidí jako rukojmí. Při osvobozování divadla však nakonec zemřelo skoro 170 lidí a ruské protiteroristické složky situaci nezvládly.
O dva roky později bylo Rusko přistiženo v nedbalkách, protože na místě beslanské školy chyběl dostatečný počet záchranářů či hasičů. K dispozici nebyly v dostatečném množství sanitní vozy. Vše umocnil klasický ruský chaos. Události se nevyvíjely od začátku dobře, i když začal druhý den s teroristy vyjednávat prezident Ingušska Ruslan Aušev. Ozbrojenci sice propustili necelou třicítku rukojmích, nicméně další vydání zajatců už odmítli.
Teroristé jako smyslu zbavení
Třetí den situace vyvrcholila nevídaným krveprolitím. Ke škole mělo být přistaveno auto Ministerstva zvláštních situací se zdravotníky. Měli odklidit a odvézt mrtvá těla před budovou. Když se auto blížilo k tělocvičně, tak se z ní ozval výbuch.
Čečenští teroristé pak jako smyslu zbavení začali pálit po zdravotnících, dva z nich na místě zabili. To však nebylo zdaleka všechno, protože zakrátko se ozvala další exploze, konstrukce tělocvičny se zhroutila a pohřbila asi 160 lidí. Vznikla značně nepřehledná situace, kdy z budovy vybíhali v šoku rukojmí a zároveň speciální jednotky vtrhly do školy, aby islamisty zneškodnily. Ti si však udělali z rukojmích živé štíty, a tak ruské bezpečnostní síly omylem střílely právě do nich.
Výsledek masakru byl děsivý – v důsledku tragických událostí přišlo o život 334 zajatců, z toho 186 dětí, 783 lidí utrpělo různý stupeň zranění. V politickém ohledu beslanský incident dočasně oslabil Putina, který hodlal napříště centralizovat kontrolu nad odlehlými ruskými regiony. Současně byla přijata nová rozsáhlá protiteroristická opatření, aby se již podobné události nikdy neopakovaly. Ať tak, či onak, Beslan je dodnes synonymem pro ruské trauma a současně selhání.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Masakr kvůli Havlově amnestii: Vězni v Leopoldově měli rukojmí, za pár měsíců vraždili.
