Bílá smrt z finské války. Legendární odstřelovač Simo Häyhä trpěl znetvořen do konce života
Sovětský svaz ve válce s Finskem tvrdě narazil. K ničemu byla početná přesila vojáků a vojenské výzbroje. Znalost specifického prostředí, taktika přemisťování vojáků a hlavně několik neviditelných odstřelovačů, mezi které patřil pravděpodobně ten nejúspěšnější z nich. Seznamte se se Simo Häyhou.
Když se v mládí rozhodoval, co dělat, vojenská služba pro něj byla jasná volba. Vyrostl poblíž hranic Sovětského svazu a od mládí měl velmi vřelý vztah k lovu. I díky jeho střeleckým schopnostem dostal v armádě výsostný post odstřelovače a jeho nadřízení tohoto kroku nemohli litovat. Čísla hovoří za vše…
Zranění obličeje
Když po přepadení Finska Sovětským svazem 30. listopadu roku 1939 začala Zimní válka, Stalin a jeho generálové nepředpokládali, že se k úspěchu budou muset probojovat skrze velmi nepříjemný odpor druhé strany.
Simo Häyhä se v těchto mobilizačních časech pohyboval se svojí ruskou puškou Mosin v oblasti okolo řeky Kollaa. Bojoval zde od zmíněného 30. listopadu až do března následujícího roku.
Začátek bojů však nebyl snadný. Sám Simo byl zasažen kulometem či tříštivou střelou do obličeje. Výsledkem bylo týdenní koma a rozsáhlá fraktura obličeje. Toto zranění se podepsalo na jeho zdraví a vzhledu po zbytek života. I tak se mu podařilo za tři měsíce válčení zabít neuvěřitelný počet vojáků Rudé armády.
Stovky mrtvých
Oficiální čísla, která jsou podložená hlavně jeho důvěryhodnými zápisky, jsou obdivuhodné. Podle všeho zastřelil jako odstřelovač minimálně 259 sovětských vojáků. Vzhledem k tomu, že byl Sami Häyhä později velmi důsledně vyobrazen ve smyslu finské propagandy, uvádí se často i mnohem vyšší číslo zastřelených.
Neoficiální statistiky tak uváděly až 500 zastřelených, což on sám později popsal jako krajně nepravděpodobné. Dalších 250 zabitých sovětských vojáků má na svém kontě střelbou ze samopalu Suomi, což se do odstřelovačských statistik nepočítá.
Lovit Rusy
Sami Häyhä dokázal proměnit nevýhodu ku prospěchu. Byl vysoký pouze 152 centimetrů, a tak oproti ostatním odstřelovačům nemusel ležet na břiše, ale stačilo se schovat do malé vykopané díry, kde vestoje čekal na nepřítele.
Zajímavostí je také jeho obliba k ruské pušce Mosin. V průběhu války mu Švédsko darovalo novou a modernější zbraň Mauser, ale ta nevyhovovala jeho podmínkám tak jako zbraň M28. S ní dokázal zabíjet na vzdálenost 400 až 600 metrů.
S touto zbraní neměl technické problémy, jeho silueta byla méně nápadná a optická mířidla oproti švédské zbrani nezamrzla. Sami Häyhä se totiž pohyboval v teplotních podmínkách dosahujících od -20 do -40 stupňů.
Jeho zranění se zahojilo až za několik let a tvář měl do smrti znetvořenou. Svůj rekord zastřelených nepřátel pro finská média shrnul stručně: „Dělal jsem, co mi přikazovali; nejlépe, jak jsem mohl.“
KAM DÁL: Bitva o Iwodžimu. Malý ostrůvek v Pacifiku dějištěm nejkrvavější bitvy mezi Japonci a USA
