Bitva u Gallipoli: Churchillovo fiasko za 1. světové války
Winstona Churchilla známe jako jednoho z nejvýznamnějších státníků minulého století a bojovníka proti fašismu za druhé světové války. Svou politickou kariéru však začal mnohem dříve. Před Velkou válkou působil ve funkci ministra námořnictví a v průběhu této války byl hlavním tvůrcem koncepce vylodění britského vojska v Gallipoli. Proč právě tato bitva v Dardanelském průlivu byla velkým fiaskem a znamenala Churchillův pád?
Ve válce jde často také o to, kdo kontroluje určité strategické místo, protože tím získává převahu nad nepřítelem. V případě Dardanelského průlivu a první světové války to byla Osmanská říše, která zde měla hlavní slovo a ovládala přístup k Marmarskému moři. Turci se mohli na začátku Velké války přiklonit na kteroukoliv válčící stranu. Vybrali si Německo a Rakousko-Uhersko, po jejichž boku pak Osmanská říše bojovala.
Proč bylo tak důležité ovládat Dardanely
Snahou Velké Británie bylo získat přístup k Marmarskému moři, čímž by získala možnost napadnout tehdejší turecké hlavní město Konstantinopol. Plány obsadit toto strategicky důležité místo se ve Velké Británii projednávaly už před Velkou válkou. Byly však odloženy stranou jako neproveditelné.
Když vypukla první světová válka, byly plány oprášené. Na západní frontě se dlouho nic nedělo, zákopová válka se nikam neposunula. Na základě plánů pak v Dardanelském průlivu došlo v letech 1915 až 1916 k bitvě o Gallipoli, jíž se účastnily Velká Británie po boku Francie, dále pak kontingenty z Austrálie, Nového Zélandu a Indie. Hlavním stoupencem vylodit se zde byl Winston Churchill. Cílem bylo průliv Dardanely dobýt a získat přístup ke Konstantinopoli. Předpokládalo se, že když by turecké hlavní město padlo, Osmanská říše by kapitulovala. Plán také počítal s tím, že pak by se Bulharsko mohlo přidat na stranu Dohody.
Podcenění nepřítele
Tehdejší britský ministr války Kitchener plánu příliš nakloněný nebyl. Přesto bylo do oblasti Dardanely vysláno námořnictvo. Původní předpoklad byl takový, že vylodění v oblasti průlivu Dardanely, který spojuje Egejské a Marmarské moře, bude záležitostí na krátkou dobu. Osmanská říše nebyla považována za silného soupeře, tudíž se příliš nepočítalo s tím, že by zde státy Dohody mohly pohořet. Velká Británie se byla jista vítězstvím. Opravdu nikdo netušil, že se boje v této oblasti nakonec potáhnou po celý jeden rok 1915 a že ztráty na obou stranách půjdou do stovek tisíc.
Patová situace
Bitva u Gallipoli začala 19. února 1915, kdy do oblasti připluly britské a francouzské lodě. Ihned zahájily ostřelování úžiny, jež byla zároveň zbavována položených min. To se nepodařilo příliš dokonale, protože 18. března 1915 miny potopily tři bitevní lodě a další dost poškodily. Najednou bylo Britům zřejmé, že tudy cesta nevede a že se Osmanská říše hned tak nevzdá. Bylo proto rozhodnuto o pozemní operaci, kterou měly provést expediční sbory tzv. ANZAC. Datum jejich vylodění byl stanovený na 25. dubna 1915.
Bohužel další vývoj událostí ukázal, jak hrubě Britové Turky podcenili. Ti mezitím pod německým vedením vybudovali obranu s děly a kulomety a s pastmi v podobě hlubokých jam s hřeby na dně. Vojska Dohody s tureckým odporem vůbec nepočítala. Každý jejich útok Turci ihned odrazili, situace se dostala do mrtvého bodu. Žádná z válčících stran se nemohla pohnout z místa a ztráty na životech byly velké. Jen na straně Dohody padlo na 252 tisíc vojáků. A čas se vlekl. Z původně zamýšlené krátké operace se stala bitva trvající téměř celý rok. Když bylo jisté, že Velká Británie nezvítězí, nařídilo její velení evakuaci vojska z oblasti, což proběhlo během 10 dnů v prosinci 1916. Bitva u Gallipoli fakticky skončila 9. ledna 1916.
Jaký byl výsledek bitvy?
Osmanská říše si posílila vliv v oblasti Dardanel, Bulharsko se přiklonilo k Centrálním mocnostem. Za bitevní fiasko padaly hlavy - o svůj post ministra námořnictví přišel i Winston Churchill.
