Čech, který změnil umění. Světový malíř František Kupka byl poctivý vlastenec, který se nebál bojovat
Není mnoho umělců s českými kořeny, kteří by se tak zásadním způsobem zapsali do světových dějin výtvarného umění. František Kupka je jeden z mála a ve světě je jeho jméno možná více známé než doma. To se v minulých měsících pokusila změnit Národní galerie, která návštěvníkům nabídla obrovskou rekapitulaci jeho díla. Čím je dílo malíře Františka Kupky tak revoluční a jaký měl on sám život?
Řečí čísel je František Kupka na trhu umění tím nejdražším českým artiklem. Několik jeho abstraktních maleb přesahuje částku 60 milionů korun. Samotná cena naznačuje, že jeho umělecký vliv daleko přesahuje hranice našeho státu.
Ostatně podstatnou část svého uměleckého života strávil v zahraničí. Jeho druhým domovem se stalo město Puteaux, které leží v blízkosti Paříže. Hlavní město umění hrálo v jeho vývoji zásadní roli. Jak se dokázal Čech v konkurenci tisíců umělců prosadit? A čím pomohl změnit tehdejší výtvarné umění?
Praha, Vídeň, Paříž
František Kupka studoval na pražské Akademii výtvarných umění mezi lety 1889 a 1892. Už tehdy se v malbě nebál experimentovat, ale tématem jeho obrazů bylo vlastenectví a historie. Až přesun do Vídně znamenal pro jeho dílo změnu odlišném výběru témat. Začal se tak více zabývat symbolismem a alegorickým malířstvím. Zde získal stipendium do Paříže, kam se vydal cestou přes severní Evropu.
Zahájil tak studium na École des Beaux-Arts, během kterého si přivydělával malováním plakátů, ale také výukou náboženství. O Kupkovi je známo, že byl v této době pokládán za spiritistické médium. Jeho otevřenost východním filosofiím a mystice částečně ovlivnilo jeho umělecké dílo.
Jméno František Kupka se poprvé zapsalo do mezinárodního povědomí kolem roku 1903, kdy se proslavil publikací svých satiristických kreseb z pařížského časopisu L'Assiette au Beurre.
První světová válka
Jeden z jeho zásadních životních milníku se píše v roce 1914, kdy odešel dobrovolně na frontu jako člen roty Nazdar. V bitvě u řeky Aisne byl raněn a za svoje válečné zásluhy byl vyznamenán Řádem důstojníka Čestné legie a světově známý umělec to dotáhl až na hodnost kapitána.
Jeho nepopiratelné vlastenectví se projevovalo i nadále. Pomáhal spoluorganizovat československé legie ve Francii. A když se následně vrátil do Paříže, založil tzv. Českou kolonii, které také dlouhá léta předsedal.
František Kupka svůj život nespojil pouze s uměním, ale dovedl podstoupit osobní oběti k tomu, aby bojoval pro myšlenku samostatné vlasti, kterou však sledoval a spoluvytvářel zpovzdáli. Svým uměleckým dílem se mu následně povedlo a dodnes daří šířit dobré jméno našeho národa. Kupka byl sice nepopiratelně statečným a angažovaným vlastencem, nicméně ve světovém kontextu je unikátní především díky své umělecké tvorbě.
Abstraktní umění
Nejzásadnějším impulsem v Kupkově tvorbě byl futuristický manifest, který vyšel v roce 1909 a zavrhl vše tradiční, aby oslavoval rychlost, techniku a mládí. Od této chvíle se v Kupkově díle objevují prvky abstrakce, které postupně vyústí v moment, kdy v roce 1931 spoluzakládal hnutí Abstraction- Création. V těchto dobách Paříží hýbalo surrealistické hnutí André Bretona, kterému se svým abstraktním hnutím snažili vytvořit protipól.
V polovině třicátých let se dílo Františka Kupky dostává do celého světa. Samostatné výstavy v New Yorku, Paříži mu zajišťují světové renomé a v roce 1946 se pořádá retrospektivní výstava v pražské galerii Mánes. Dnes je jeho dílo k vidění doslova po celém světě a jeho obrazy najdete ve všech nejvýznamnějších sbírkách světových galerií.
František Kupka umírá v roce 1957 v Puteaux ve svých 85 letech. Není českého umělce, který by se svým dílem zapsal tak významně do vývoje výtvarného umění. Některé jeho nejdražší obrazy se v aukcích prodávají za částky přesahující 60 milionů korun, což se žádnému jinému umělci s českými kořeny nepodařilo. Kupka je pohřben na slavném pařížském hřbitově Pére-Lachaise.
