Císařpán František Josef I. a jeho bratři: pavlačová drbna, výstavní arcivévoda a milovník přírody

Mít úspěšnějšího sourozence nemusí být vůbec jednoduché. Je to on, kdo je lepší, bohatší, chytřejší, ten, který má lepší auto nebo dům - a nebo třeba císařský titul (a to jenom proto, že se náhodou narodil jako první).

Mladší sourozenci

Možná tak nějak uvažovali i mladší sourozenci císařpána Františka Josefa I., tedy o dva roky mladší Ferdinand Maxmilián, o další rok mladší Karel Ludvík nebo třeba Ludvík Viktor, který se narodil dvanáct let po nejstarším synu v rodině, samotném budoucím rakouském císaři. Rodiče, tedy rakouský arcivévoda František Karel Josef Habsbursko-Lotrinský a jeho žena bavorská princezna Žofie Frederika Dorothea Vilemína, přivedli na svět ještě další dvě děti, ale syn, narozený v roce 1840, ani nestihl dostat jméno a dcera Marie Anna zemřela v pouhých pěti letech. Zbyli tedy čtyři synové… 

Panovník pro několik generací

Osudy prvního z nich známe přesně a snad všichni o něm máme určitou představu alespoň ze školy. Víme, že byl jedním z nejdéle vládnoucích panovníků světa, na trůnu strávil 68 let, což mohlo být pro jeho potenciální nástupce nepředstavitelně nudné čekání (ostatně v podobné situaci je dnes také britský princ Charles). Jak se ale prosadili mladší bratři Františka Josefa?

Milovník exotiky Maxmilián

Kdyby se první z mladších císařových bratrů, Ferdinand Maxmilián, narodil do jiné rodiny, mohl se z něj stát třeba i slavný botanik. Právě přírodu a hlavně rostliny miloval už jako dítě, dokonce se za nimi v dospělosti vypravil až do Brazílie. To ale ještě netušil, že se zanedlouho bude za oceán stěhovat na celý zbytek svého života. Zatím ale mladík jako Jeho císařská a královská výsost, císařský princ a arcivévoda rakouský, korunní princ uherský a český sloužil u námořnictva, kde sbíral jednu hodnost za druhou. Zda to bylo skutečně kvůli jeho vynikajícím úspěchům nebo tak trochu i pro jeho původ, to se asi nedozvíme. 

Mexická koruna a kulka za zvuků milované písně

Po svatbě s dcerou belgického krále Leopolda působil jako rakouský regent v Miláně, ale neshody s jeho starším bratrem ho o tuhle funkci připravily. Pak přišla ta pravá chvíle na klidný rodinný život v ústraní a cesty za nevídanými druhy rostlin - jenomže svůj urozený původ zapřít nemohl, a tak zanedlouho využil nabídku, která se (jak se říká) neodmítá.

Od Francouzů přijal dobytou korunu mexického císaře, což se ale brzy ukázalo jako velká chyba. Jeho vláda nebyla úspěšná a v roce 1867 byl spolu se svými generály popraven za zvuku své milované písně La Palomy. 

Arcivévoda bez velkých povinností

O poznání jednodušší život měl Karel Ludvík, kterého od mládí příliš nezajímala ani politická, ale ani vojenská kariéra. Jako třetí syn se nemusel ani tolik snažit, proto se poměrně brzy vzdal touhy po moci a velkém rozhodování. Lidé ho znali jako "výstavního arcivévodu" - a to proto, že ze všech svých povinností člena císařského dvora nejčastěji plnil právě ty společenské, jako jsou návštěvy výstav, divadelních premiér a dalších slavnostních akcí.

Ani o nástupnictví trůnu, které mu v jednu chvíli po sebevraždě korunního prince Rudolfa "hrozilo", rozhodně nestál a případné korunovace se zřekl ve prospěch svého syna Františka Ferdinanda. Dějiny ale ukázaly, že to nebyla pro jeho vlastního potomka ta nejlepší služba. 

Sám Karel Ludvík zemřel paradoxně vinou své zbožnosti, když podnikl cestu do Izraele, aby se tam napil vody z Jordánu. Jenomže voda byla plná bakterií tyfu a císařův bratr této infekci podlehl. 

Postrach rodiny Ludvík Viktor

Jestliže byl nejstarší František Josef rakouským císařem a výčet vlastních titulů se musel jistě velmi dlouho učit zpaměti, Maxmilián se stal císařem v Mexiku a Karel Ludvík si žil svůj poklidný společenský život, nejmladší Ludvík Viktor byl jistě velmi podivnou osobností u císařského dvora.

Bylo o něm známo, že dává přednost mužům před ženami, dokonce se převlékal do ženských šatů, miloval a roznášel klepy a drby, z nichž zdaleka ne všechny měly alespoň zrnko pravdy. Kudy chodil, tudy pomlouval, zažehával nesváry, budil nepatřičnou pozornost a tropil skandály.

Povinnosti jsou pro jiné

Čemu se ale Ludvík Viktor velmi umně vyhýbal, to většinou byly jakékoliv povinnosti. A tak se snad ani není co divit, že se ho stranil, kdo mohl, a nakonec mu rodina důrazně doporučila pobyt na zámku Klessheim, dál od Vídně, aby byl později zbaven svéprávnosti a dožil jako duševně nemocný muž. 

Jak je vidět, ani šlechtický původ, prakticky neomezené možnosti a příbuznost s císařem nejsou zárukou klidného života. Nejen sourozenci Františka Josefa by jistě - kdyby mohli - vyprávěli mnohem a mnohem víc…

Zdroj: wikipedia, Habsburkové bez trůnu (Jiří Pernes)

KAM DÁL: Neuvěřitelný život beznohého Eliho Bowena. Lachtaní muž dobyl svět showbyznysu a měl čtyři syny.