Ernst Röhm jako Hitlerova nežádoucí konkurence. Z postele putoval rovnou do vězení
Za dobrotu na žebrotu. Hitlerovi významně pomohl k moci, přesto se stal spoluzakladatel úderných oddílů SA Ernst Röhm diktátorovou obětí. Tento zavalitý chlapík totiž podle Hitlera představoval nežádoucí konkurenci jemu samému i německým ozbrojeným silám, a proto musely být Röhmovy mocenské ambice včas a beze zbytku zlikvidovány.
Adolf Hitler se řídil heslem „účel světí prostředky“, a i když mu jeho pozdější spolupracovníci dopomohli významnou měrou k jeho neomezenému postavení diktátora, zdaleka to nezaručovalo, že dotyčný člověk v nacistickém mocenském soukolí automaticky přežije.
Obětoval i kamaráda
Právě případ Ernsta Röhma, německého důstojníka a spoluzakladatele vlivných polovojenských úderných oddílů SA (Sturmabteilung), svědčí o tom, že Hitler se řídil momentálními mocenskými zájmy a byl schopen obětovat i kamaráda a blízkého spojence, který mu významně pomohl v jeho politické kariéře.
Röhm byl vojákem od roku 1906, v první světové válce jej nepřítel třikrát zranil a později dosáhl hodnosti kapitána. Poté se seznámil s mladým Hitlerem a byl jedním z osnovatelů tzv. pivního puče z listopadu 1923. Na chvíli byl potom uvězněn. Potom, co opustil nápravné zařízení, začala jeho krátká, ale podivuhodně rychlá kariéra. V roce 1930 se stal šéfem oddílů SA a také blízkým Hitlerovým přítelem, jak uvádí web allthatsinteresting.com.
To bral Röhm jako osobní pobídku k jeho daleko vyšším mocenským aspiracím. Ty jednak počítaly s větším významem SA v Německu, jednak pak usilovaly o ovládnutí německých ozbrojených sil (Reichswehr) pomocí SA. Tyto polovojenské oddíly tak měly absorbovat, respektive nahradit Reichswehr a stát se vedle NSDAP druhým mocenským centrem v nacistickém Německu.
Hitlerova varování nestačila
To vše proti Hitlerově přání. Ten v Röhmově snaze viděl ze svého pohledu přirozeně nebezpečí nejen pro NSDAP, nacionální socialismus, ale rovněž pro vlastní postavení. Proti Röhmovi zprvu nechtěl přímo zakročit, a tak mu vyslal několik varování, aby upustil od svého volání po další revoluci, která způsobovala mimo jiné také štěpení v nacistické straně samotné. Jenže svéhlavý Röhm, poháněný vlastními ambicemi, pokračoval v dalších aktivitách, které Hitler jednoznačně označoval za podvratné.
Nacistický diktátor se i potom zdráhal podniknout kroky proti spojenci, který mu pomohl se dostat do pozice nejmocnějšího muže Německa. Za odstranění šéfa SA se poměrně hlasitě přimlouvali velitel SS Heinrich Himmler a Hermann Göring. Hitler nakonec souhlasil a vymyslel plán na fyzickou likvidaci Röhma. Vhodná příležitost byla Noc dlouhých nožů, tedy masová čistka Hitlerových nepřátel, která začala 30. června 1934.
Hitler s pistolí v ruce
Hitler si vyřizoval také staré účty se svými politickými oponenty před lednem 1933, kdy stanul v roli německého kancléře. Na konci června 1934 se konal v Bad Wiessee sjezd náčelníků SA. Do hotelového pokoje, kde zrovna Röhm spal se svým partnerem, vtrhl mimo jiné i Hitler s pistolí a prohlásil, že jeho přítel a zároveň konkurent je zatčen. Röhm byl vytažen doslova z postele, zajištěn a spěšně převezen do vězení Stadelheim v Mnichově.
Ani v této situaci však nebylo jasné, jaký osud nakonec Röhma čeká. Hitler si pohrával s myšlenkou, že jej pouze dlouhodobě uvězní, aby jej Röhm neohrožoval, ale fyzicky nezlikviduje. Nicméně se začali opět připomínat vlivní přímluvci Himmler a Göring, kteří sami vnímali korpulentního chlapíka jako nežádoucí konkurenci. Žádali pro Röhma absolutní trest.
Emotivní epilog
Nakonec nechal Hitler přinést do cely Röhmovi pistoli, což byl jasný vzkaz, aby se sám sprovodil ze světa. Když mu důstojník Waffen-SS Theodor Eicke přinesl zbraň, ptal se nyní již padlý náčelník oddílů SA, jestli mu ji poslal sám Hitler. Pokud ano, prohlásil, aby jej sám zastřelil. Vyslovil přání, že chce dostat kulku do břicha, a sám se odmítá odpravit. V nastalé hádce a v návalu emocí hodil Röhm po Eickovi cihlu, což Eicka rozzuřilo, a ten dal pokyn svému pobočníkovi, který Röhma na místě zastřelil.
Hitler tak vlastně zabil dvě mouchy jednou ranou. Zbavil se nepohodlné politické konkurence a dále odstranil jednoho z homosexuálů, které z duše nenáviděl, ač mnoho historiků spekuluje o tom, že sám nacistický diktátor byl gay. Hitler nechtěl za žádnou cenu připustit, aby Röhm rozmisťoval na důležitá místa v SA své přátele-homosexuály. Röhm musel zaplatit cenou nejvyšší a můžeme konstatovat, že jej zabily jeho přehnané mocenské ambice, jež byly trnem v oku právě Hitlerovi.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Jak by vypadal svět, kdyby Hitler vyhrál válku? Na Ameriku při honbě za čistou rasou zapomněl.
