Feťáci v Československu neměli skoro nic, tak improvizovali. Sjíždět se dá hodně věcmi
Život socialistického feťáka, to byla tvrdá řehole a každodenní strach, že nebude „matroš“. Pivo a cigarety rozhodně neuspokojovaly ty, kteří toužili objevovat svět z jiné strany. Drogová scéna tak byla ovlivněna hlavně tím, co bylo k dispozici. V tomto případě nebylo totiž skoro nic.
Když pomineme, že Československo bylo v jednu dobu progresivní velmoc v oblasti LSD, byl život místních feťáků poněkud bez „šťávy”. Jen hrstka lidí z undergroundu či obzvlášť odvážná mládež se ve svých toulkách za rozšiřováním vědomí pouštěla na tenký led experimentů.
Čicháme
Komunistická šeď jednoduše některé dobrodružné duše nemohla uspokojovat a pití nekonečného množství piva nenabízelo žádné atraktivní halucinogenní výlety. Touha podívat se do nepoznaného světa drogového rauše byla za socialismu u některých lidí obrovská.
Člověk by řekl, že ostnatý drát a totalitní režim zvládnou podobné projevy svých obyvatel zadupat do země. To se však vůbec nedařilo. Tomu, kdo se chtěl drogám oddávat, stačilo splnit jenom jednu základní podmínku. Sehnat si je. Co se totiž za minulého režimu dalo doopravdy používat, aby se mohlo říct, že to byla droga?
Nejdostupnějším způsobem na cestě za jiným vědomím byla kariéra čichače. Mezi zaručené halucinogenní poklady můžeme zařadit čistič skvrn, ale klidně také lékařský benzín. Podobně improvizovanou drogou se staly některé krémy, které se mohly pojídat, čímž se z nich stala improvizovaná droga. Spektrum bylo překvapivě široké.
Vařím, vaříš, vaříme?
Ten, kdo měl známé v lékárně, mohl klidně získat látky způsobující psychotropní či uklidňující prostředky. Třeba takový Psychoton už to má prostě v názvu. Kdo neměl předpis nebo známého, k podobným lékům se nedostal.
Největším fenoménem tehdejší doby je však výroba drogy svépomocí. V tomto ohledu existuje jedna, která vyčnívá vysoko nad všemi. V Československu jsme na oficiální úrovni a ve výzkumu byli velmoc skrze LSD, v undergroundu zase kraloval pervitin.
Koncem 70. let si tak jistá skupinka studentů našla několik chemických patentů, kde šlo vyčíst, jaké drogy lze vytvořit v domácí laboratoři. Jan Malý a také Pavel Gregor se s dalšími přáteli rozhodli vyrábět pervitin za improvizovaných podmínek.
LSD jen pro „šťastné“
Nejdříve se jim dařilo pervitin uvařit v tekuté podobě, ale později se podařilo jej přetvořit do krystalické podoby. Zmiňovaná látka LSD se dostala jen k hrstce „šťastných” feťáků. Ta se totiž do roku 1974 v Československu testovala v oblasti léčby psychických problémů pod taktovkou významného psychiatra Stanislava Grofa.
Až v osmdesátých letech vzrostla obliba konopí. Marihuana je i dnes velmi rozšířeným artiklem mezi lehkými drogami, ale za minulého režimu tomu tak rozhodně nebylo. Semínka ze Sovětského svazu nebo opravdu vzácný dovoz z Amsterdamu opravdu nebyl něčím samozřejmým jako dnes.
Socialismus si chtěl udržet svůj lid pod pokličkou a moc toho nedovolit. Mělo stačit pivo a nekvalitní tvrdý alkohol. To se však, jak vidno, zcela jistě nepodařilo.
Zdroje: redakce, pametnaroda.cz, drogy-info.cz
KAM DÁL: Sigmund Freud: Drogový dealer, který přiměl kamaráda, aby ho zabil.
