Frakce Rudé armády: Terorem proti kapitalismu. Osvobození člena skupiny jako z akčního filmu

Ultralevicová teroristická organizace Frakce Rudé armády, (Rote Armee Fraktion – RAF), která vznikla v roce 1970 a neměla ve skutečnosti nic společného s válečnou Rudou armádou, chtěla své politické cíle prosadit násilím, chaosem a rozpoutáním série únosů a vražd. Jednalo se vlastně o jakousi městskou partyzánskou guerillu, která nenáviděla kapitalismus, jejím cílem bylo vyvolat revoluci na vrcholu plánovaného chaosu a radikálně změnit společenský systém. Členové RAF tomuto cíli ve své zanícenosti a nenávisti skutečně věřili.

Ozbrojený boj jako běžný prostředek

Podhoubí frakce se zrodilo ze studentského hnutí koncem šedesátých let, jak uvádí server Britannica. V pozdějším zrodu RAF hrála důležitou roli demonstrace v roce 1967, jež byla protestem proti návštěvě íránského šáha v západním Berlíně. Při demonstraci přišel o život jeden z protestujících, což vyburcovalo členy hnutí ke vzniku několika skupin, jež se snažily vést boj proti západoněmeckému režimu, a to i ozbrojenými prostředky.

Ještě před vznikem RAF spáchali přední budoucí členové – Andreas Baader a Gudrun Ensslin – několik žhářských činů, když v roce 1968 podpálili dva obchodní domy ve Frankfurtu nad Mohanem. Čekalo je zatčení a následné odsouzení ke třem letům vězení. Ensslin vyšla z výkonu trestu dříve než její partner Baader, společně s další členkou RAF Ulrike Meinhof se jej rozhodly za pomoci rafinované lsti osvobodit.

Osvobození člena jako scéna z akčního filmu

Meinhof, „mozek RAF“, se představila jako novinářka, která chtěla s Baaderem pořídit interview. To mělo proběhnout ve studovně v Německém ústředním institutu pro sociální otázky v Berlíně-Dahlemu. V květnu 1970 byl spoutaný Baader eskortován na místo dvěma vězeňskými dozorci. Meinhof dorazila za Baaderem a hlásila dozorcům, že jde na smluvené interview. Zatím si nerušeně prohlížela kartotéky, když se objevil Baader. Sundali mu pouta a on si objednal šálek kávy.

Podle předem smluveného plánu zazvonil zakrátko muž, který byl vpuštěn do místnosti, nicméně se jednalo o ozbrojeného komplice Meinhof. Vytáhl pistoli a vypálil po knihovníkovi. Společně s Meinhof odzbrojili v rychlém sledu překvapenou ostrahu, otevřeli okno, které použili k úniku z knihovny, a Baader je ihned následoval. Tato troufalá partyzánská akce byla nakonec úspěšná a těžila z toho, že v knihovně vládl tehdy mírnější bezpečnostní režim.

Výcvik u teroristů

Další činy RAF následovaly poté. Skupina se za tímto účelem cvičila u teroristických skupin ve světě, například u palestinského Fatahu v Jordánsku, jak účinně provádět sabotážní činnost, bombové útoky a další akce, které měly destabilizovat západoněmeckou vládu a vyvolat v zemi nezřízený chaos.

Jednou z velkých akcí RAF byl přepad západoněmeckého velvyslanectví ve Stockholmu 24. dubna 1975. Skupina požadovala propuštění některých zatčených členů RAF. Ozbrojené komando obléhalo ambasádu skoro 12 hodin, při akci zahynuli dva rukojmí a dva únosci. RAF plánovala také únos někdejšího západoněmeckého kancléře Willyho Brandta a chtěla jej vyměnit za uvězněné členy organizace.

Úspěšný únos

Únos se jim podařil v roce 1977, kdy členové skupiny přepadli prezidenta Německého svazu zaměstnavatelů Hannse Martina Schleyera a vznesli stejný požadavek, totiž jeho výměnu za zatčené spolubojovníky. Činnost RAF pokračovala v dalších generacích dál, a to až do roku 1998. Na svém kontě měla skupina celkem 35 obětí, jak uvádí web Deutsche Welle.

A jaký byl osud Meinhof a Baadera, zakladatelů RAF? Meinhof policie zajistila v roce 1972 a za teroristickou činnost byla odsouzena k osmi letům vězení. V roce 1976 však byla nalezena v cele mrtvá, podle pitevní zprávy spáchala sebevraždu. Baader byl stejně jako Meinhof zatčen v roce 1972, i on spáchal sebevraždu ve své cele, rok po Meinhof.

Zdroj: autorský článek

KAM DÁL: Místo na panenky si děti naspořily na tank. Nadšený Stalin vyřizoval srdečné pozdravy od Rudé armády.