Havel o humanitárním bombardování nikdy nemluvil, souhlas s útokem byla Zemanova práce

Petici na přejmenování letiště na počest prezidenta Havla podepsalo za 10 dnů 70 000 lidí
Petici na přejmenování letiště na počest prezidenta Havla podepsalo za 10 dnů 70 000 lidí
zajímavost

V českých luzích a hájích zlidovělo rčení, že prezident Václav Havel souhlasil s bombardováním Jugoslávie a označil ho za „humanitární“. Nic z toho není pravda. Pokud by měl nějaký politik zpytovat svědomí, byl by to tehdejší premiér Miloš Zeman.

reklama

Shrňme si nejprve situaci. Psal se rok 1999, zuřila válka na Balkáně a hned na začátku onoho roku došlo k masakru ve městě Račak, při kterém Srbové zabili 48 albánských civilistů. Západ tlačil na Srby, aby jejich vojska opustila Kosovo. Obě strany doslova donutil k jednání ve francouzském zámku Rambouillet, kde spolu mluvili za Srby Slobodan Miloševič, za Albánce Ibrahim Rugova. Jenže nedohodlo se nic. Miloševič nabízel pouze autonomii Kosova, zatímco Rugova trval na nezávislosti. Když jednání zkrachovala, Srbská vojenská aktivita v Kosovu se ještě zvýšila, na což zareagovalo NATO spuštěním letecké Operace Spojenecká síla.

Zemanův podpis

OSN dalo k této operaci mandát. Byl podmíněn tím, že se bude odehrávat výlučně leteckými silami a nepůjde o pozemní operaci. Spojenecké letectvo tak začalo od 10. června bombardovat strategické cíle v Jugoslávii. Cílem bylo donutit Srby, aby z Kosova odešli. Operace trvala deset týdnů a musely ji schválit všechny členské vlády NATO, včetně té české. Svůj podpis tak připojil za vládu i tehdejší premiér Miloš Zeman.

Obskurní pojem jsem nepoužil

Přesto se dodnes traduje, že to byl prezident Václav Havel, který bombardování schvaloval, a je mu přičítán výrok o „humanitárním bombardování“. Sám Havel to už tehdy ostře odmítl: „Obskurní pojem ‚humanitární bombardování‘ jsem samozřejmě nejen nevymyslel, ale nikdy ani nepoužil a použít nemohl, neboť mám – troufám si tvrdit – vkus. (Něco jiného je postoj k Miloševičovi a jeho genocidním praktikám, v tom se asi opravdu s panem senátorem rozcházíme.) Jinými slovy: co pan Falbr říká, je čistá a zlovolná lež. Mohu k ní dodat jen to, že lidé, kteří lžou, nepatří do Evropského parlamentu.“

Falbr a Keller

Výrok vznikl zřejmě zkreslením a novinářskou zkratkou žurnalistů italského listu La Republica, jejichž text následně převzal i francouzský Le Monde. Doma se toho chytil tehdejší senátor a odborář Richard Falbr, který jej použil v diskusním pořadu Sedmička na TV Nova. Podle Jana Wirnitzera z Deníku N ale poprvé použil termín „humanitární bombardování“ český sociolog a pozdější europoslanec Jan Keller. Ten ale tvrdí, že nebyl první a že ho už předtím někde slyšel. Každopádně v mediálním prostředí a protihavlovských kruzích termín zapustil své kořeny a přes svou zjevnou nepravdivost se tam udržel dodnes.

Byl to Miloš Zeman, kdo ze českou vládu nejen podepsal souhlas s operací Spojenecká síla, ale navíc ještě podepsal souhlas s přeletem aliančních vojenských letadel přes český vzdušný prostor. Loni se při návštěvě Srbska Zeman za tento svůj postoj omluvil a dodal, že ho to celou dobu trápilo. Jde tak o jednu z dalších mnoha názorových otoček, kdy jako prezident hlásá či dělá pravý opak toho, co hlásal či dělal v minulosti. Že se Srbům omluvil, na věci nic nemění.

Zdroj: denikn.cz, vaclavhavel-library.org, manipulatori.cz

KAM DÁL: Ruskou invazi předpověděl už Václav Havel.

https://www.ctidoma.cz/clanek/historie/havel-o-humanitarnim-bombardovani-nikdy-nemluvil-souhlas-s-utokem-byla-zemanova-prace-70166
reklama
#Historie
reklama

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.