Havlovo Občanské fórum zlikvidoval ambiciózní Václav Klaus
Dva dny po událostech 17. listopadu 1989 vzniklo na prknech Činoherního klubu Občanské fórum. Jeho hlavní tváří se stal disident Václav Havel. Cílem založení bylo stát se opozicí Národní fronty a začít vést dialog s představiteli komunistické moci. Pokračovalo tak ve snaze Charty 77, od níž se lišilo širším polem působnosti, když zde působili i představitelé studentských stávkových výborů.
Jedním z těch, kteří u založení OF byli, byl současný europoslanec za ODS Alexandr Vondra. Tomu v té době bylo pouhých 28 let a od ledna 1989 byl mluvčím Charty 77.
Vzpomínky na převratné chvíle
Několik dní před listopadovými událostmi byl propuštěn z ruzyňského vězení. Na založení vzpomínal později pro Český rozhlas takto: „Zakládání Občanského fóra začalo po páteční demonstraci a policejním zásahu 17. listopadu o následujícím víkendu. V neděli jsme sešli u Václava Havla doma. Byla tam celá řada dalších lidí, začal se vymýšlet název a psát text úvodního prohlášení. Debatovali jsme o tom, kde se sejdeme, o čem chceme jednat, koho tam pozveme. Začal se psát takový scénář a myslím, že to byl Petr Čepek, kdo nám pro tu večerní schůzku pomohl zajistit Činoherní klub.
Václav Havel chtěl, aby roli moderátora a toho, kdo zve na pódium jednadvacet vybraných lidí, sehrál ten nejmladší a aby to byl zároveň chartista, což jsem byl obojí já. Nebylo to pro mě jednoduché, jsem trémista. To divadlo bylo úplně plné a nebylo jisté, jestli tam nevpadne policie a celé to předčasně neukončí. Ale tu roli jsem sehrál, pak jsem předal mikrofon Václavu Havlovi a ten to začal řídit. Takhle vzniklo Občanské fórum.“
Vzedmutí společnosti bylo obrovské
U založení Občanského fóra byl i tehdejší technický redaktor Svobodného slova Petr Kučera. Ten později pro iDNES zavzpomínal na založení Občanského fóra takto: „Jednou z mých aktivit bylo to, že se u nás v soukromém domě na Praze 6 zakládal na konci léta Kruh nezávislé inteligence. Kvas v akademické a vědecké obci probíhal už od lednového Palachova týdne a vyústil v tuto strukturu. Jen se čekalo, až se probudí společnost v masovějším měřítku a začne se občansky angažovat. A po Národní třídě už bylo jasno. V sobotu jsme se začali domlouvat, že je potřeba rychle vystoupit, popsat novou situaci a formulovat požadavky zárodečné občanské společnosti. V neděli jsme je dopilovávali a večer se sešli v Činoherním klubu, kde byli zástupci celého spektra odpůrců režimu, a formulovali jsme společná stanoviska. Tak se vytvořilo Občanské fórum, trochu i díky inspiraci ze zahraničí. Vzedmutí společnosti bylo obrovské, spontánní, celorepublikové a i lidé, kteří se o politiku nezajímali, najednou byli vtaženi a připadali si užiteční jako ti, kteří se podílejí na vytváření budoucnosti. To bylo mimořádné a v tom byl listopad naprosto neopakovatelný.“
Provolání občanského fóra
Účastníci prvního setkání v Činoherním klubu přijali provolání Občanského fóra, které se stalo jakýmsi základním psaným dokumentem shrnujícím požadavky nespokojených lidí, kteří začali plnit ulice města. V něm vznesli několik základních požadavků, zejména odstoupení členů předsednictva vládnoucí komunistické strany, kteří byli spojeni s událostmi roku 1968 a podíleli se na devastaci ve všech oblastech společenského života. Na jejich seznamu byli prezident Gustáv Husák, generální tajemník strany Milouš Jakeš a další čtyři komunističtí prominenti. Prohlášení také požadovalo odstoupení prvního tajemníka komunistů v Praze Miroslava Štěpána, který stál za zásahy policie proti demonstrantům v Praze. Také požadovali propuštění vězňů svědomí. V provolání se také Občanské fórum postavilo za myšlenku generální stávky svolané na 27. listopadu.
Brzy se v OF objevil i Václav Klaus
Několik dní po 17. listopadu 1989 se Václav Klaus dostal na doporučení Rity Klímové do centra Občanského fóra, kde byl jednou z prvních osobností z jiného okruhu než disidentského a uměleckého. Ten zastával názor, že OF je potřeba přeměnit na jasně definovaný politický subjekt s pevnější hierarchií, který by byl schopen prosadit potřebné reformy. Protože již před prvními svobodnými volbami z OF odešly některé levicové skupiny (včetně sociální demokracie), hnutí se posunulo politicky doprava. Po vítězných volbách v OF zesílilo napětí a postupně se vyhranily tři názorové frakce: Klausem vedená pravice, centristé z řad bývalých disidentů (Pavel Rychetský, Jiří Dienstbier, Petr Pithart a další) a levice zastoupená hlavně členy klubu Obroda.
Jak Klaus převzal OF
Kongres OF v září 1990 nedokázal o budoucnosti hnutí přesvědčivě rozhodnout, což umožnilo Klausově skupině radikálních reformátorů, aby se pokusila OF převzít. Sám na tu dobu v Českém rozhlase zavzpomínal takto: „Já jsem brzy pochopil, že není možné mít izolovanou ekonomickou transformaci, to by byl pokus o nějakou novou Čínu. Představa, že změníme ekonomiku a politika zůstane stejná, pro mě byla od začátku zcestná. Já jsem věděl, že stejně rychle jako transformace ekonomická musí proběhnout ta politická. A to pro mě znamenalo vznik standardních politických stran. Já myslím, že jsem k tomu přispěl stejně jako k ekonomické reformě v naší zemi. Popoháněl jsem k takové co nejrychlejší změně v obou případech a myslím, že to bylo správné, potřebné a nutné.“
Občanské fórum existovalo necelé dva roky
Občanské fórum jasně zvítězilo v prvních svobodných volbách a jeho představitelé se ujali vlády. Zároveň však bylo jasné, že se fórum musí změnit na fungující politickou sílu s jasnou hierarchií. Vznikly nové stanovy, ty v čele fóra počítaly se čtyřmi mluvčími. Na sněmu však bylo rozhodnuto, že bude zvolen pouze jeden předseda. O toto křeslo se spolu utkali Martin Palouš, který zastupoval prohavlovskou část OF, a jeho protikandidát – v té době federální ministr financí – Václav Klaus, kterého podporovaly zejména regiony a Meziparlamentní klub demokratické pravice. Na sněmu, který se konal 13. října 1990 v pražské Hostivaři, byl v poměru 115 ku 52 hlasům zvolen na post předsedy OF právě Václav Klaus. Spolu s volbou získal také nově schválené pravomoci, díky kterým mohl začít s „transformací“ OF směrem od hnutí ke straně. Vnitřní rozpory dvou politických proudů však způsobily postupný rozpad OF, který nastal 23. února 1991.
Zdroj: i.rozhlas.cz, idnes.cz, wikipedie
KAM DÁL: Jan Palach - skutečný hrdina
