Hitler a jeho šílené sluneční dělo: Lidé měli být upečeni jako mravenci pod lupou krutého dítěte

Nacisté se rozhodli svoje nepřátele uškvařit. Naštěstí svůj nápad nedotáhli do konce
zajímavost

Nacistické mozky vzhlížející k Hitlerovi by pro své vítězství ve druhé světové válce udělaly všechno. K likvidaci nepřítele chtěli Němci dokonce sestrojit šílenou sluneční zbraň, která by sežehla všechno, co by se jí postavilo do cesty. Co mělo být Oberthovo dělo? 

reklama

Každá válka je děsivá a její důsledky jsou tragické. Pravdou ale také je, že právě vojenské řízení a změny v důležitosti některých oborů vedou k rychlejšímu vývoji třeba v technice. Některé novinky je možné naštěstí využít také po válce k bohulibým účelům. O tom, jestli by bývalo bylo možné zužitkovat také Oberthovo sluneční dělo, kterým chtěli nacisté doslova upéct svoje nepřátele, bychom jistě mohli s úspěchem pochybovat. O co vlastně tehdy šlo?

Lidé jako nebozí mravenci, města jako mraveniště

Všichni známe princip zrcadla nebo lupy, která usměrňuje a tím i zesiluje sluneční paprsky. Dokážeme tak podpálit papír. Ti agresivnější z nás v dětství vyzkoušeli tuhle ničivou sílu třeba na nebohých mravencích. To je zkrátka skutečnost, kterou nikdo neomlouvá. Jenomže, když se o podobný experiment snaží dospělí lidé, kteří navíc mají bohužel moc ovládat osudy značné části lidstva a morálka či soucit je pro ně cizí slovo, bojuje se doslova o všechno. Tak to bylo i za druhé světové války, kdy se Hitler rozhodl, že svoje nepřátele zničí podobně jako zmiňované mravence. Oberthovým slunečním dělem. 

Neuvěřitelná síle energie

Myšlenky a plány nacistů šly opravdu hodně daleko. Dokonce tak daleko, že již začali pracovat na vývoji nové šílené zbraně, před níž by všichni nepřátelé byli zcela bezmocní. Mělo jít o obrovské zrcadlo vypuštěné na oběžnou dráhu kolem Země. To by bylo podle nacistických moudrých hlav schopné soustředit sluneční energii do jediného vybraného bodu a tam zničit všechno, co se takovému paprsku postaví do cesty. Hitlerovi se líbil každý, byť sebešílenější nápad, který by mohl jeho nemocný a mocí posedlý mozek posunout o další milimetr blíž k vítězství. A tak, i když to vypadá jako nápad z říše vědecko-fantastických filmů, o takové zbrani se vážně uvažovalo. 

Spálit na uhel... 

Autorem téhle šílené myšlenky byl Herman Oberth, muž, kterému bylo v době druhé světové války již více než padesát let, a tudíž měl jistě mnohé zkušenosti. Mohl mít i rozum, ale to lidé kolem Führera vnímali docela jinak než v normální společnosti. A tak jemu i jeho kolegům možnost spálit během chvíle celá města, nebo dokonce odpařit i velké vodní plochy, přišla jako vynikající nápad. Potřebovali k tomu jediné: novou technologii včetně gigantického zrcadla, které by mělo téměř kilometr v průměru. Takový kolos by potom mohl z vesmíru na zemský povrch posílat ohromné množství energie, které by bylo soustředěno do jednoho místa. Jenomže jak vesmírného obra na oběžnou dráhu dostat? I to už bylo vymyšleno. 

Tři miliony říšských marek a patnáct let

Němci se ve svých megalomanských ničivých myšlenkách rozhodně nechtěli nechat nikým a ničím omezovat. A tak už přemýšleli o technickém řešení Oberthova šíleného nápadu. Pokud by na jeho realizaci došlo, klidně by do něj investovali tři miliony tehdejších říšských marek. Jednotlivé díly obřího zrcadla měly být vyrobeny na Zemi a následně měly být raketami dopraveny do vesmíru, kde by je mezihvězdní montéři sestavili ve výšce kolem 35 785 kilometrů nad Zemí. Problém byl naštěstí v čase, který němečtí odborníci odhadovali jako potřebný pro výrobu a sestavení slunečního děla. Šlo totiž o patnáct let – a to bylo pro vůdce hodně. Potřeboval vyhrát mnohem rychleji.

Původně šlo o nový zdroj energie

Jak na to vlastně lidé přišli? Jako u mnoha potenciálních i skutečných ničivých zbraní byla myšlenka původně neškodná, i když prapodivná. Šlo o možnost kdykoliv osvítit jakékoliv místo na světě. Možná by se mohla ušetřit spousta energie. Jenomže to by se takového nápadu nesměly ujmou šílené mozky, které nemyslely na nic jiného než na vlastní prospěch. (Ačkoliv jaký prospěch mohli nacisté mít z docela spálené země nebo odpařeného Černého moře?) 

Němci nebyli první

Využití obřího zrcadla nám může připadat jako nesmyslný nápad, ale Němci nebyli první, kdo s takovou myšlenkou přišel. Celé stovky let dříve se k podobnému, i když mnohem skromnějšímu a v mezích tehdejších možností realizovatelnému kroku odhodlal řecký myslitel Archimedes. Jeho zrcadla podle všeho bránila Syrakusy před útoky nepřátel. Tehdy docela stejným principem spálil celou flotilu útočících lodí. 

Nacisté to mysleli vážně

Může být taková teorie založena na pravdě? Opravdu chtěli Hitler a jeho spolupracovníci takový velkolepý plán zrealizovat? Podle dokumentů, které byly nalezeny spojenci v roce 1945, skutečně ano. Sám Oberth po válce dokonce usiloval o pokračování práce na svých plánech – tentokrát již pro mírové účely. Kromě toho se ale tenhle vědec a odborník na raketové systémy všeho druhu věnoval také práci pro NASA a do důchodu odešel až mnoho let po válce. My můžeme jen děkovat osudu, že se jeho nápad nepodařilo „včas“ zrealizovat. Kdo ví, jak by naše planeta a civilizace dnes vypadaly…

Zdroj: national-geographicwarhistoryonlinedailymail

KAM DÁL: Obrovské bohatství pro každého z nás: V oceánech jsou ukryty miliony tun zlata, jen je vytěžit.

https://www.ctidoma.cz/clanek/historie/hitler-a-jeho-silene-slunecni-delo-lide-meli-byt-upeceni-jako-mravenci-pod-lupou-kruteho-ditete-74617
reklama
#Historie #sluneční dělo #Hitler
reklama

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.