Hitlerův supertank Krysa měl být křižníkem, který brázdí zemi a srovnává města se zemí
Hitler měl rád velké tanky, takže se mu jeho konstruktéři snažili zalíbit a přinášeli stále větší a velkolepější návrhy tanků. Vedle supertěžkého tanku Maus (Myš) vznikal ještě daleko monstróznější Landkreuzer P.1000 Ratte (Krysa). Šlo o ocelové město na pásech jako ze sci-fi filmů.
Návrh ředitele Kruppových závodů Edwarda Grotteho z roku 1942 osobně viděl a schválil Adolf Hitler. Výroba gigantu měla podle jeho rozkazu začít v Kruppových závodech neprodleně. Jenže než se stihla rozběhnout, zasáhl asi jediný racionálně uvažující člen Hitlerova okolí – ministr průmyslu Albert Speer a celý projekt okamžitě zastavil. Věděl, proč to dělá, výroba takových kolosů byla naprosto neefektivní.
Ocelové město na pásech
Ratte měl mít váhu 1000 tun a délku 35 metrů. Jeho posádku mělo tvořit až 40 mužů. Hlavní výzbroj měla sestávat ze dvou 280mm děl, což jsou parametry běžné u bitevních lodí. Kromě toho samozřejmě nechyběla sekundární výzbroj v podobě množství menších děl, kulometů a protiletadlových kanonů. Byl to skutečně křižník, jen na pásech. Sám Grotte se zabýval konstrukcí ponorek, takže není divu, že chtěl pojmout tank jako svého druhu plavidlo. I pohon zvolil v podobě dvou čtyřiadvacetiválcových vznětových motorů používaných na německých ponorkách.
Jenže stavět Krysu bylo něco jiného než běžný U-boot. Zatímco Hitler se opájel představou, jak jeho křižník přijede k městu a srovná ho se zemí, Speer si uvědomoval, jak obrovské prostředky a suroviny budou na výrobu byť jen jediného kusu potřeba. Projekt navíc považoval jen za hračku k uspokojení vůdcových megalomanských choutek.
Dinosaurus pustošící krajinu
Ostatně ani mnohem menší a ještě relativně střízlivější Maus se nikdy na frontu nedostal. Měl problémy s pohybem, byl velmi pomalý, zranitelný ze vzduchu a trpěl celou řadou nedostatků. Ratte by v tomto případě byl úplně jako dinosaurus, není vůbec jasné, jak by se takový kolos pohyboval krajinou, neexistovala cesta, která by jej unesla, v půdě by se zase nepochybně bořil a nechával by za sebou zničenou krajinu.
Přes všechnu svou mohutnost by se stal snadnou kořistí spojeneckých bombardérů. Z hlediska Německa je jedině dobře, že Speer projekt zrušil, i když tím hodně riskoval. Na druhou stranu je škoda, že se nedochoval jeden exemplář. Nejen pro fandy vojenské techniky a historie by byl pohled na takový kolos životním zážitkem.
Zdroj: allthatsinteresting.com
KAM DÁL: Nejdivnější tank byl z vlnitého plechu.
