Hrdina zachránil 300 lidí: Zastavte vlak, hoří loď s municí. Napsal vzkaz a zemřel
Dva tisíce mrtvých a dalších devět tisíc raněných lidí - to byl výsledek ohlušujícího výbuchu, který otřásl domy i ve stokilometrové vzdálenosti. Výbuch v Halifaxu si svoji silou nezadal s ničivou silou atomové bomby a šlo o jedno z největších neštěstí, jaké si lidstvo za dobu svojí existence připsalo na smutný účet. Proč v roce 1917 v Halifaxu umírali lidé?
Ve světě sice zuřila první světová válka a vlastně i to, co se stalo v zimě roku 1917 v kanadském Halifaxu v Novém Skotsku, s ní souviselo, i když přímo s boji neměla tahle událost mnoho společného. A přesto padlo ohromnému výbuchu za oběť území o rozloze 2,5 čtvrečních kilometrů a o život či k úrazu přišlo neuvěřitelných jedenáct tisíc lidí. Co se tehdy stalo?
Chtěli pomáhat a místo toho zabíjeli
Halifax v Novém Skotsku je přístavní město, které bylo v té době samozřejmě využíváno i pro účely, související s válkou v Evropě. Tak například norský parník Imo měl právě z Halifaxu dopravit do Belgie tehdy víc než drahocený náklad – pomoc pro lidi, postižené válečnými hrůzami. Jeho cesta ale bohužel skončila už po prvních minutách plavby. Právě tehdy se totiž i přes veškerou snahu o úhybné manévry srazil s další nákladní lodí, francouzským parníkem Mont Blanc. Ten o několik dní vyplul z New Yorku, aby se právě u Halifaxu přidal k dalším lodím, plujícím stejným směrem, tedy na pomoc válčící Evropě.
Tragická souhra náhod
V jiném případě by šlo o problém dvou lodí a jejich posádek, ale tentokrát bylo všechno jinak. Mont Blanc byl totiž až po palubu naložen výbušninami, které měl převést do Francie. V jeho podpalubí bylo uloženo více jak 2 400 tun střelné bavlny, kyseliny pirkové a trinitrotoluenu. A protože posádka dobře věděla, k jaké hrůze se schyluje, opustila loď tak rychle, jak jen to bylo možné. Námořníci se prý sice snažili varovat lidi v okolí, ale podle dochovaných zpráv jejich křiku nebylo rozumět. Jak by to mohlo dopadnout jinak, než obrovskou katastrofou?
Lidé si přišli pro smrt
Výbušninami doslova napěchovaný parník se postaral o tragédii takových rozměrů, že na ni město nikdy nezapomene. Nejprve začalo hořet a dýmat motorové palivo, což k molu, u kterého ke kolizi došlo, přilákalo nejen pracovníky přístavu, ale i další „diváky“. Netušili, že si přišli pro jistou smrt.
Jen o několik málo vteřin později se požár dostal až do podpalubí a rozpoutalo se peklo na zemi, lépe řečeno na moři. Došlo k největšímu výbuchu, který měli na svědomí lidé před prvním použitím atomové pumy. Nejenže se loď samozřejmě ocitla v plamenech a mnozí lidé zemřeli přímo na místě, ale výbuch na břehu moře vyvolal obrovskou, 18 metrů vysokou vlnu tsunami, která doslova smetla celé tři bloky Halifaxu a jeho obyvatele rozhodně nešetřila. Při tragédii přišlo o život na 2 000 lidí a dalších 9 000 sice vyvázlo životem, ale rozhodně ne bez zranění. Tragédii dokonaly dopadající kusy žhnoucího kovu z roztrhané lodi i požáry, které vznikly od zdemolovaných kamen v domech, které byly poničeny tlakovou vlnou při výbuchu. Ten byl tak velký, že jeho dozvuky se nesly po souši až do vzdálenosti větší než 125 kilometrů a po moři ještě dvakrát dále.
Víc obětí než ve válce
Nemocnice v okolí výbuchu během několika hodin praskaly ve švech, márnice nestíhaly ukládat mrtvá těla a příbuzní obětí či zraněných mohli jen bezradně obíhat město a doufat, že své drahé najdou „jen“ mezi zraněnými. Tisíce lidí se ocitli bez domova, což bylo právě v zimě dalším neřešitelným problémem.
Navíc, k dokonání zkázy, přišla sněhová bouře a do rána druhého dne napadaly desítky centimetrů sněhu. Co mohli lidé, jež sotva zachránili vlastní životy, dělat? Umírali další a další, výbuch v Halifaxu si v důsledku vyžádal více mrtvých, než kolik obyvatel Nového Skotska padlo v průběhu celé první světové války.
Lidé vzpomínají dodnes
Místní obyvatelé na děsivou událost dodnes nezapomněli. Vzpomínají i na hrdinu dne, kterým se stal Vince Coleman, dispečet nedaleké železniční stanice. Ačkoliv se všichni kolem něj snažili dostat co nejrychleji do bezpečí, on sám se rozhodl informovat ještě ostatní stanice o nebezpečí, které v Halifaxu hrozí. „Zastavte vlak, hoří loď s municí, blíží se k molu 6, sbohem,“ stihl ještě napsat a odeslat. Zatímco přijíždějící vlak díky jeho zprávě do Halifaxu naštěstí nedojel a byly tak zachráněny životy tří set lidí, sám hrdina Coleman přišel při výbuchu o život, když už nestihl ze stanice včas utéct. Jeho oběti si místní váží natolik, že mu patří čestné místo v halifaxském muzeu.
KAM DÁL: Když živí záviděli mrtvým: šílená japonská jednotka 731 neměla slitování. Její pokusy na lidech jsou k neuvěření.
