Inspirace, nebo náhoda? Poznejte brýlatého čaroděje, který tu byl před Harrym Potterem
Náctiletý brýlatý chlapec s uhlově černými vlasy a magickými schopnostmi, jehož téměř na každém kroku následuje sova. Za tuto lakonickou charakteristiku by si asi každý, kdo v posledních deseti letech alespoň jednou navštívil knihkupectví, dosadil Harryho Pottera. Popisu však neodpovídá pouze on, nýbrž také Timothy Hunter, postava, jíž vdechl život jeden z nejznámějších komiksových scenáristů světa.
Jakkoliv je propast mezi komiksem a "vysokou literaturou" pořád ještě nepřeklenutá (velké literární ceny v českém prostoru například nevěnují komiksům žádný prostor), zdá se, že jsme poslední dobou svědky alespoň příklonu ke sbližování. Grafický román publikoval v nedávné době například jeden z nejvýraznějších českých prozaiků Marek Šindelka (recenzi si přečtěte zde). Napodobil tak to, k čemu inklinovali tvůrci "seriózní literatury" v zahraničí už před časem. Komiksovému médiu věnuje značnou pozornost třeba romanopisec Michale Chabon. Pokud je někdo, kdo "vážnou literaturu" s komiksem – ale i s literaturou žánrovou – spojuje "zevnitř", je to dozajista Neil Gaiman.
Překladatelský oříšek
Neila Gaimana asi není třeba nijak dlouze představovat. Sedmapadesátiletého anglického komiksového scenáristu, ale též romanopisce, proslavila především série knih s titulním hrdinou Sandmanem. Gaiman je však rovněž tvůrcem prozaických knih Nikdykde, Američtí bohové či Dobrá znamená, na které spolupracoval s Terrym Pratchettem.
V loňském roce vydalo nakladatelství Crew jeden z Gaimanových komiksů z počátku devadesátých let, tedy z období, jež je často označováno za zlatý věk tohoto komiksového génia. Čtyřdílné Knihy magie vyšly v překladu Viktora Janiše, a byť to není u komiksových publikací zvykem, překladateli je třeba vzdát hold. Janiš, jenž je mimo jiné znám jako dvorní překladatel Michela Fabera, si skvěle poradil se všemi pastmi, jež Gaiman svým překladatelům bezděčně postavil do cesty. S vhodnou dávkou drzosti tak připravil českým čtenářům podobné potěšení, na jaké se mohou těšit ti, kteří Gaimanovy knihy čtou v originále.
Největší mág!
V centru Knih magie stojí dvanáctiletý chlapec Timothy Hunter, jenž má potenciál stát se největším mágem všech dob. Ačkoliv o svých schopnostech dosud nemá valné tušení, do cesty se mu připletou čtyři muži, souhrnně označovaní jako trenčkotová brigáda. Tito bojovníci proti černé magii se rozhodnou provést Timothyho čtyřmi dimenzemi magie. Takové schéma trochu podtrhává nohy celkové dynamice příběhu, protože jakkoliv Timothy prochází v jednotlivých kapitolách nebezpečnými dobrodružstvími, je zřejmé, k jakému konci každá z nich směřuje. Můžeme se na to však podívat i z jiné strany. Gaiman skvěle využívá toho, že postavy nejsou, řečeno s Milanem Kunderou, "bičovány příběhovým obloukem" a stránky se svým mnohdy až básnivým jazykem a myšlenkovou hloubkou vzpírají bezmyšlenkovitému otáčení.
Na Knihách magie spolupracovali s Neilem Gaimanem hned čtyři kreslíři: John Bolton, Scott Hampton, Paul Johnson a Charles Vess. Především kresba Charlese Vesse se od ostatních výrazně liší. Pohádková říše, v níž se Timothy ve třetí kapitole ocitne, je nakreslena s patřičně odvážnou "dětinskostí".
V celém příběhu defilují českému publiku známé i neznámé postavy z dílny DC Comics. Obeznámenost s nimi poskytuje vhledy do dalších a dalších vrstev Gaimanova tvůrčího gesta, jejich neznalost však v plynulé četbě nebrání.
Během pár týdnů vyjde v nakladatelství Crew další významné dílo spojené se jménem Neila Gaimana, komiksová adaptace jeho Amerických bohů. Četba Knih magie jen a jen dokazuje, že rozhodně je – tak jako obvykle – na co se těšit.