Jadernou ponorku Komsomolec potopila neschopnost kapitána i technické chyby

Psal se 7. duben roku 1989, když se jaderná stíhací ponorka Komsomolec nesmazatelně zapsala do dějin. Komsomolec měl být ukázkou pokročilých sovětských technologií. Byl první ze skupiny jaderných stíhacích ponorek, chlouba Sovětského svazu a současně vlastně prototyp. Jednou z velkých inovací byla záchranná kapsle ve velitelské věži. Pohodlně se její pomocí mohla zachránit celá posádka.

Požár v sedmé sekci

Komsomolec plul onoho dne v Norském moři ponořen asi v hloubce 400 metrů. Byla to rutinní plavba, nic nenasvědčovalo, že se situace za chvíli zdramatizuje. To předznamenal až hlásič zvýšené teploty v sedmé sekci. Znamenalo to, že v ponorce hoří. V sekci prasklo potrubí a začal unikat hořící olej. Kapitán ponorky Vanin váhal s použitím freonu určeného na hašení. Než se rozhoupal a udělil rozkaz, požár se již rozšířil do dalších částí ponorky. To se ale už automaticky vypnul jaderný reaktor a ponorka přišla o zdroj energie.

Ponorka na hladině

Postupně začaly vynechávat hydraulické pumpy a ponorku nebylo možné ovládat. Přesto se jí díky vypuštění balastních nádrží podařilo dostat na hladinu. V tuhle chvíli byla šance ještě všechny členy posádky zachránit. Jenže věc se zkomplikovala. Kapitán totiž nechtěl vysílat žádost o pomoc na otevřených kanálech, ale pouze na šifrované frekvenci. Na odpověď se čekalo velmi dlouho. Nakonec velitelství odpovědělo, že posílá záchranná letadla a loď.

Smrtící kapsle

Na ponorce stále zuřil požár, situace se zhoršovala. Nad ponorkou sice kroužilo letadlo, ale na zádi se ozývaly exploze. Kapitán nařídil evakuaci ponorky. Námořníci se snažili dostat do člunů. Kapitán a pět důstojníků zůstalo uvnitř ponorky. Věřili, že ji ještě mohou zachránit, a spoléhali na inovativní kapsli, která je mohla vynést na hladinu. Skutečně ji využili, i když jeden z pětice to nestihl a zůstal na ponorce. Jenže kapsle měla konstrukční vady, málem se od ponorky vůbec neoddělila. Na hladině se utrhl poklop a dva lidé vyletěli do vody. Kapitán a dva další se z kapsle nedostali. Naplnila ji totiž okamžitě voda a klesla zpět do hlubin. Také jeden ze dvou vymrštěných důstojníků nepřežil.

Smrt v ledovém moři

Ani situace námořníků nebyla moc dobrá. Záchranné čluny byly dva a měly se automaticky nafouknout, ale jeden se nenafoukl a potopil. Do druhého se všichni námořníci pochopitelně nevešli, takže řada jich plavala v ledovém moři. Mnoho jich zahynulo. Celkem z posádky Komsomolce zahynulo 42 námořníků, než pro ně dorazila záchranná loď.

Celé situaci se přitom dalo předejít. Norové byli blízko, ale Rusové je tradičně nechtěli požádat o pomoc, kapitán otálel s evakuací, nezvolil ani vhodný postup hašení požáru. Na vině byly také konstrukční chyby – kapsle nefungovala, jak měla, a člun se nenafoukl.

Komsomolec dodnes leží v Norských vodách, což znepokojuje tamní vládu. Na dně moře leží jaderný reaktor a také dvě jaderné hlavice. Vědecká expedice z roku 2019 ukázala, že úroveň radioaktivity je v místě až 800tisíckrát vyšší, než je běžné. Přítomná radioaktivita pochází z plutonia, které se uvolňuje z jaderných hlavic. Co se s vrakem stane v budoucnosti, zatím není jasné.

Zdroj: historynet.com

KAM DÁL: První ruská ponorka se nikdy nevynořila.