Jak by vypadal svět, kdyby Hitler vyhrál válku? Na Ameriku při honbě za čistou rasou zapomněl
Kdyby tehdejší vůdce a strůjce utrpení mnoha milionů lidí Adolf Hitler ve druhé světové válce zvítězil, svět by byl úplně jiný. Dnes už se dávno ví, že zemřel ve svém bunkru s Evou Braunovou – mimo konspirační teoretiky, kteří jsou přesvědčeni, že dožil někde v utajení. Válku ale prohrál. Kdyby se tak nestalo, možná by mu došlo, že zapomněl na Ameriku! Afrika by ale stála zřejmě při něm…
Nacisté zabili během války 6 milionů evropských Židů v rámci takzvaného konečného řešení židovské otázky. Stejně jako velké množství dalších zranitelných skupin obyvatelstva. Genocida skončila spojeneckými invazemi do Německa a Polska na konci války, jako součást tehdy už nevyhnutelné německé porážky. Kdyby Adolf Hitler a Němci nikdy neprohráli, program organizované smrti by pravděpodobně pokračoval rychlým tempem a vyvraždil by většinu židovské populace na Zemi. Podle Holocaust Encyclopedia by tehdy bylo zavražděno až 9,5 milionu lidí.
Nejistý osud královské Anglie
Adolf Hitler to se založením nové německé říše přitom myslel velmi vážně. Už v roce 1942 ovládal většinu evropského kontinentu a také obrovské části Sovětského svazu až po Kaspické moře. Právě Sověti by byli pravděpodobně jeho nejhorším nepřítelem. Někdy historikové uvádí, že Hitler neměl za cíl dobýt celý svět, ale ve skutečnosti plánoval, že ruské pohoří Ural bude východní hranicí třetí říše. Otázkou je, jaké by byly jeho záměry s Britskými ostrovy.
Známá je operace Sea Lion, ze které by byla zřejmě krvavá jatka, kdyby k ní nakonec došlo. Jenže od toho Němci upustili. Šlo o německý plán na invazi do Velké Británie. Byl vypracován nacistickým Německem v roce 1940 po úspěchu blitzkriegu v západní Evropě, který vedl k obsazení Francie. Německé síly pod vedením Adolfa Hitlera měly plánovat útok na Britské ostrovy přes Lamanšský průliv.
Operace zahrnovala mnoho různých bodů, včetně leteckých útoků, invaze německých jednotek a námořních operací. Plán byl nakonec zrušen ze dvou hlavních důvodů. Zaprvé, bitva o Británii, ve které se britské Royal Air Force úspěšně bránilo proti německé Luftwaffe, znamenala, že německé letecké síly neměly vzdušnou převahu potřebnou k podpoře invaze. Zadruhé, německé námořnictvo nebylo dostatečně silné, aby zaručilo ochranu námořních konvojů během invaze. Dá se říct, že právě strach německých vojsk byl důležitým bodem ve druhé světové válce, kdy spojenci začali cítit, že by možná přece jen mohli mít jednou převahu…
Afrika byla připravená spojit se s Hitlerem
Nešlo by však pochopitelně jen o Anglii, kdyby se Hitler chopil nadvlády nad celým světem. Jeho ambice prý tehdy sahaly až do Afriky, a to ke koloniím, které ztratilo Německo po první světové válce Versailleskou smlouvou. Navíc africké obyvatelstvo se bránilo britské nadvládě a bylo připraveno s nacisty spolupracovat. Někteří Jihoafričané dokonce vytvořili pronacistické milice v očekávání jejich sjednocení s třetí říší. K apartheidu by došlo od Sahary až po Madagaskar.
Totalitní režimy by se pravděpodobně rozšířily po celé Evropě, německé vítězství by pravděpodobně změnilo ekonomický a obchodní systém ve prospěch Německa a jeho spojenců. To by mělo silný vliv na globální ekonomiku. Bez asijského obchodu by se možná ocitlo Japonsko, které je jedním ze základních kamenů globalizace.
Americe se nacisté vyhýbali
Měl Hitler konkrétní plány, jak zaútočí na USA? Překvapivě zřejmě ne. Ve své honbě za čistou rasou Američany totiž velmi podcenil, ačkoliv odmítal uvěřit, že národ „míšenců“ by snad někdy mohl porazit árijskou rasu. Také logistika celé operace byla tehdy velmi nejasná a snad i nepředstavitelná. Vzhledem k tomu, že Wehrmacht by se již rozprostřel po Evropě a Africe, nebylo by kapacitně možné obsadit další velký kontinent. Kanada, stát poddaný Británii, by mohla dopadnout hůř, s Hitlerem jako hlavou státu namísto krále Jiřího VI.
Historik Mark Grimsley už dříve naznačoval, že další atomová bomba mohla skončit svržením na Berlín nebo jiné evropské město a zdecimovat je jako Hirošimu a Nagasaki. V roce 1941 zahájilo americké letectvo práce na bombardéru Convair B-36, který mohl dosáhnout Berlína z kanadské letecké základny bez doplňování paliva. Nepochybně by pak decimoval i jiná evropská města. Ačkoliv není jasné, zda by se svět nakonec znovu nespojil a nesvrhl Hitlera v touze žít v demokratickém režimu, s jistotou lze říct, že utrpení nevinných by bylo mnohonásobně vyšší.
Zdroj: redakce, grunhe.com, history.net, chicagotribune.com
KAM DÁL: Čína zase vyděsila svět. Dala zelenou projektu, na který si zatím netroufla žádná velmoc.
