Jan Hus: Kazatel proti sexu, který se vyhýbal lásce. Mohla za to prostitutka?

Nejslavnější a první husita se vyhýbal lásce. Co ho k tomu vedlo? Bylo snad za vším milostné zklamání, které jej zatvrdilo, a už potom odmítal další vztahy? Proti erotice kázal v Betlémské kapli, kde jednou kritizoval milostné výjevy na fasádách pražských budov. Nebo se mu nelíbilo, když Václav IV. nechal v Bibli vyobrazit ilustrace obnaženého panovníka mezi lazebnicemi.

Může za to nešťastná láska

Jako mladý student se rád bavil při různých kratochvílích. Dnes bychom řekli, že rád pařil a chodil po mejdanech. Podle tehdejších pramenů měl rád pěkné dívky a není vyloučeno, že navštívil nevěstinec. 

Jeho nechuť k tělesné lásce mohla mít více příčin. Mohlo to být zklamání v lásce, což není vyloučené, protože titul nejkrásnějšího muže by nevyhrál. „Byl spíše pomenší, ruměných tváří, zřejmě mírně obézní, až kulaťoučký,“ popisuje ho Felix Krumlowský v knize „Husité, jak jsme je neznali“.  A proto je možné, že se nešťastně zamiloval, dáma jeho srdce jej osudově odmítla a on pak na všechnu lásku a sex s ní spojený zanevřel. 

Příčinou snad byla prostitutka

Je tu ještě jedna alternativa, proč byl Jan Hus odpůrcem žen. V mládí při studiích se účastnil různých pitek, žranic a rád hrál šachy. Zde se nabízí vysvětlení, že při některých zábavách s kamarády byl hostem nevěstince a zamiloval se do prostitutky. Jak je známo, tyto lehké ženy přenášejí různé pohlavní choroby. Nakazil se snad Hus některou z nich? A to pak vedlo k jeho sexuální abstinenci a odříkání?

První husita byl velký mravokárce

Mistr Jan Hus nebyl takový svatoušek, jak se dělal, ale když dospěl, stal se z něho puritán. Po studiích začal působit jako kněz a „z někdejšího lehkomyslného a poživačného studenta se stal zanícený a upřímný moralista a mravokárce“, vypráví Felix Krumlowský. Kdy a proč nastal ten zlom, kvůli kterému zanevřel na ženy a veškerou lásku s nimi spojenou?

Inspirace u Antikrista

Kazatel se inspiroval u anglického reformátora Viklefa, který učil o dvou protipólech – o Bohu jako dobru a o Antikristu jako zlu. Viklefovo učení se stalo základem pro husitské hnutí. A zvlášť pak pojem Antikrist spojovali kališníci se symbolem papeže a katolictví.

Bohužel se to nelíbilo katolické církvi, a proto svolala koncil v Kostnici, který měl vymýtit zárodky protestantských idejí. „Nenávist k učenému kacíři šla až za hrob. Kostnický koncil nařídil vyjmout Viklefovy kosti z posvěcené půdy a dodatečně je spálit,“ vysvětluje František Šmahel v knize „Husův proces v Kostnici“.

Lehké ženy byly i v Kostnici

Na Koncil se přišel podívat kdekdo a mezi mnohými pozvanými byl i Jan Hus se svými druhy. Podivoval se nad drahotou a plýtváním, všímal si okatých intrik a rytířských turnajů. Co ho však překvapilo nejvíce, to byly důvěrné schůzky mužů s nevěstkami. „Mravně pohoršeným členům Husovy výpravy byly trnem v oku zejména zástupy pištců, hudců, kejklířů a nevěstek, jichž se sem údajně mělo dostavit více než sedm set,“ dokumentuje Ulrich von Richental v „Kronice kostnického koncilu“.

Potupná smrt s papírovou čapkou na hlavě

Pro reformátora Husa byla Kostnice naplánovaný podraz. Již předem jej odsoudili. A bylo jasné, že bude popraven. Skonal potupnou smrtí na hranici, kde se udusil v ohni jako čaroděj s vysokou papírovou čepicí, na které byli vyobrazeni tři čerti. 

„Když hranice dohořela, biřici srazili trup k zemi, kyjem roztloukli pozůstatky na malé kousky a znovu je vrhli do ohně. Na příkaz svých představených pak spálili též Husovu sukni i obuv, aby Čechům nezůstala žádná památka. Oharky s popelem naložili na káru, převezli je k blízkému Rýnu a rozprášili v jeho proudu,“ uvádí Ulrich.

Prvního husitu chápeme jako mučedníka a hrdinu. Jeho stinná stránka, týkající se jeho vztahu k ženám, jej vlastně přivedla na hranici. Ale kdyby se držel zaběhnutých kolejí, nevybočoval z řady a byl jako ostatní duchovní, neproslavil by se a neodstartoval by ohnisko husitského hnutí. Možná nešťastná láska byla příčinou dlouhého období válek a nepokojů, jejichž následky pociťujeme dodnes.

Zdroj: autorský článek

KAM DÁL: Jan Žižka by neměl radost. Poslední velká bitva husitů se odehrála u Křeče a skončila totálním fiaskem.