Je to 77 let od chvíle, kdy spojenci bombardovali Prahu. Proč zasáhli tisíce domů a zabili 701 lidí?
Přesně před 77 lety dopadlo 152 tun bomb na Prahu. Nejenže bombardování poničilo hned několik domů a významných budov, ale také stálo mnoho nevinných životů. Město tak tehdy "ochutnalo" hořkost války naplno. Američané tak údajně učinili omylem.
Stalo se tak jen několik měsíců před koncem druhé světové války. Bomby spojeneckých letounů dopadly na okupovanou Prahu. Protektorát Čechy a Morava byl osvobozen od velkých bitev a zdlouhavého dobývání.
Praha nikdy nezažila to, co Varšava, Berlín či Stalingrad. Nacistický ostrůvek uprostřed Evropy si žil v relativním klidu a válku zažíval spíše ve formě represí, stanného práva a věčného stresu z nacistické moci. 14. února 1945 však Praha zažila bombardování, které už se díky bohu nikdy neopakovalo. Nebo ano?
Jeden ze tří
Americké bomby v Praze ten den nedopadly na zem poprvé ani naposledy. Již 15. listopadu se v roušce tajemství objevil bombardér nad holešovickou elektrárnou.
Není však vyloučené, že jeho cílem byl přilehlý most. Ten však nakonec zůstal nedotčen, ale dvě budovy ve zmiňované elektrárně a šestnáct obytných domů v okolí poškodilo dvanáct pum z letounu typu B-17. Toho dne v důsledku bombardování zahynuli čtyři lidé a osmdesát pět bylo zraněno.
Ten třetí se od ostatních dvou náletů lišil tím, že se jednalo o důsledně naplánovanou vojenskou akci, která měla za cíl zlikvidovat strategické průmyslové cíle na severovýchodním cípu Prahy. Konkrétně se jednalo o Libeň a Vysočany.
Provoz ČKD totiž jen v roce 1944 vyexpedoval 1 200 stíhačů Jagdpanzer 38 Hetzer, které na frontách fungovaly jako účinné zbraně. Společně s továrnami se také za cíl bombardování stala letiště Kbely, Letňany a Čakovice.
Žádný z těchto útoků však nesebral tolik nevinných životů jako ten na Popeleční středu 14. 2. 1945. Kromě jiného se také výrazně zapsal na podobě několika pražských čtvrtí a některé budovy definitivně srovnal se zemí.
Tragický omyl
Z Velké Británie toho rána vylétlo přes dva tisíce spojeneckých letounů, které však mířily na cíle v Německu. Konkrétně se jednalo o Wesel, Magdeburg, Saskou Kamenici a hlavně Drážďany. 62 letounů B-17 Flying Fortness se chybou v navigaci ocitlo nad Prahou.
Následně měly tragické události rychlý spád. První letecké pumy dopadly ve 12:25 hodin a ta poslední o devět minut později. Za tak krátkou dobu stihlo postupně na čtvrtě v Radlicích, Smíchově, Vršovicích, Nuslích, na Žižkově a hlavně na Novém Městě a na Vinohradech dopadnout něco přes 152 tun pum.
Letecký poplach zněl Prahou pozdě. Údajně začal nebezpečí hlásit ve chvíli, kdy dopadly první pumy v Radlicích, ale i tak se Pražané vinou dřívějších planých poplachů rozhodli v mnoha případech nebrát upozornění vážně.
Krvavá středa
Praha tak ten den zažila nebývalou tragédii, která stála život 701 německých a převážně českých obyvatel, zranění utpělo 1 184 lidí. Obrovské škody po devítiminutové smršti byly viditelné hlavně na Novém Městě, kde v prachu a plamenech skončil Emauzský klášter, silně poškozen byl i Faustův dům, ale kromě několika činžovních domů také Palackého most, budova ČVUT na Karlově náměstí a jezuitská kolej kostela sv. Ignáce.
Tvrdě byly zasažené činžovní domy hlavně na Vinohradech. Celkem zde padlo 21 domů, 41 bylo fatálně poškozeno a dalších 1 037 jen lehce. Mezi vinohradskými památkami, které navždy zmizely z Prahy, byla také tehdejší největší židovská synagoga.
Místo, kde byla v minulosti dcerou správce snoubenka Franze Kafky, začala po náletu hořet a německé úřady zakázaly budovu hasit a nechaly ji kompletně vyhořet. Věže, které ze synagogy zůstaly, byly strženy až v roce 1951.
Zbytečné ztráty
Přes všechny teorie a nacistickou propagandu se pravděpodobně opravdu jednalo o osudnou chybu. Letka byla totiž nucena změnit kurz po útoku nad pobřežím Holandska.
Další obtíž, která zásadně ovlivnila přítomnost letounů nad Prahou, bylo počasí. Mlha a zataženo v orientaci americkým navigátorům znepřijemnilo práci. Takové počasí je doprovodilo až do Prahy, která svým profilem tekoucí řky připomíná Drážďany.
Za tragický omyl se čtyři členové 398. bombardovací skupiny přišli v roce 2000 omluvit do Emauzského kláštera.
Zdroj: pametnaroda.cz, vhu.cz
KAM DÁL: Výměna špionů na mostě v Berlíně: Amerického pilota v USA vyšetřovali, proč se dobrovolně nezabil.
