Jednoznačně nejhorší film všech dob láká na nesnesitelné milostné scény a bizarní herecké výkony
Ve Spojených státech amerických je snímek The Room z roku 2003 legendou. U nás se mu zatím mnoho pozornosti nedostalo. Kritici a fanoušci se shodují, že se jedná o jednoznačně nejlepší nejhorší film všech dob. Předloni dokonce vznikl film o vzniku snímku The Room.
Ten příběh jako kdyby si o to říkal, přesto trvalo téměř patnáct let, než jeho volání někdo vyslyšel. Konkrétně režisér, herec a také básník a vystudovaný filozof James Franco. V roce 2017 uvedl teprve devětatřicetiletý umělec svůj dosud režijně nejpodařenější snímek The Disaster Artist.
Námět filmu je zcela jednoduchý: sleduje, co stálo za vznikem nejlepšího nejhoršího filmu, jaký byl kdy natočen, snímku The Room z roku 2003, za nímž stojí enigmatická, mysteriózní, tajuplná a fascinující postava Tommy Wiseau.
Kdo je ten chlap?
Tommy Wiseau se, jak je již dnes známo, narodil v roce 1955. O následujících letech Tommyho života se toho neví mnoho. Jedno je však jisté, v roce 2003, kdy Tommy potkal svého pozdějšího parťáka Grega Sestera, byl tento fantom světové kinematografie tak bohatý, že si mohl dovolit produkovat vlastní snímek.
K tomuto kroku se odhodlal především proto, že svým velmi osobitým – a z pohledu konvencí velmi špatným – herectvím nebyl schopen oslovit v Hollywoodu žádného tvůrce, jenž by jej obsadil. Napsal proto filmový scénář, hlavní roli záměrně ušil pro sebe, druhou nejvýznamnější roli pak napsal pro svého nejlepšího a jediného přítele Grega Sestera. A mohlo se točit. Tak jednoduché to bylo, když měl člověk peníze.
Tommy byl tak v jednu chvíli hlavní herecká hvězda, režisér, produkční i scenárista. A výsledkem jeho dlouhodobé práce je snímek The Room. Nejlepší nejhorší snímek, jaký byl kdy natočen a s trochou nadsázky lze říci – jaký kdy natočen bude.
Přesto je The Room snímkem, který James Franco dle vlastních slov zhlédnul vícekrát než kterýkoliv jiný. Asi těžko lze vysvětlovat tomu, kdo The Room neviděl, v čem tkví jeho nenapodobitelné kouzlo. Vše, co si s dobrým filmem spojujeme, je zde převráceno naruby.
Nejedná se přitom pouze o to, že v úvodní půlhodině jsou tři milostné scény, které nejsou jen nesnesitelně dlouhé, ale jsou také v podstatě stejné. Nejedná se pouze o to, že dialogy jsou úplně nesmyslné, že se postavy chovají nepochopitelně, že umělost scén bije do očí. Tvůrci – či spíš tvůrce – filmu se dokonce dopustili mnohem šílenějších prohřešků: herec ztvárňující jednu roli byl například bez jakéhokoliv vysvětlení nahrazen hercem jiným. Jindy, když si Tommy vyslechne tklivou historku o dívce, kterou zmlátil její vlastní přítel, reaguje smíchem.
Herec jako herec
Ve filmu The Disaster Artist Franco Tommyho v lecčems napodobil. Například tím, že ztvárnil hlavní roli (tedy samotného Tommyho) a zároveň se ujal režie. Nebo tím, že do druhé nejvýznamnější role obsadil svého bratra. Především však Franco naprosto geniálně vystihl rozporuplnou osobu Tommyho Wiseaua. Kdo proto není dostatečně otrlý na to, aby zhlédnul The Room jako takový, určitě nebude litovat, když se podívá na Francův herecký koncert v The Disaster Artist.
A autor tohoto článku je ve skrytu duše přesvědčen o tom, že nejeden divák přejde od The Disaster Artist přímo k filmu The Room. Protože fenomén, jaký (trochu nezáměrně) stvořil dnes dvaašedesátiletý Tommy Wiseau, je naprosto neopakovatelný a v dějinách kinematografie nemá obdoby.
