Jste bílá, chcete potrat, jdeme do toho, řekly před 50 lety právničky. A změnily Ameriku

Norma McCorveyová se stala hlavní tváří protipotratové právní bitvy
Norma McCorveyová se stala hlavní tváří protipotratové právní bitvy
zajímavost

Současná dramatická debata kolem práva na potrat ve Spojených státech se točí kolem přelomového případu, který se odehrál v roce 1973. Tehdy se dvě advokátky spojily s ženou, která nechtěla své třetí dítě a chtěla podstoupit interrupci. Ta byla ovšem v Texasu nelegální. Ženy proto podaly žalobu, která doslova změnila Ameriku.

reklama

Identita žalující ženy nebyla nejprve známá a byla uváděna pod pseudonymem Jane Roe, později se ale zjistilo, že jí je dvacetiletá Norma McCorveyová. Ta požádala o potrat v Texasu v roce 1969 poté, co potřetí otěhotněla. Dítě, které vzešlo z jejího prvního těhotenství, bylo adoptováno a vychováváno matkou McCorveyové, druhé dítě bylo adoptováno jinou rodinou. Na potrat jít nemohla, protože ten byl v Texasu trestným činem.

Jedinou možností, jak bylo možné v Texasu provést interupci, bylo v případě znásilnění nebo incestu. Na McCorveyovou tehdy tlačili přátelé, aby prohlásila, že byla znásilněna, ale odmítla. Místo toho se snažila nelegálně potratit, ale tento pokus nebyl úspěšný. Poté se seznámila s advokátkami Lindou Coffeeovou a Sarah Weddingtonovou, které v Texasu připravovaly obecnou žalobu proti zákonům proti potratům. Potřebovaly někoho, jehož jménem by mohly zákon napadnout. McCorveyová se jim hodila. „Jste bílá, mladá a těhotná a chcete na potrat. Budeme vás zastupovat,“ řekla Coffeeová a podala žalobu na zákon, kde McCorveyová byla jako poškozená strana.

Dítě se narodilo dlouho před rozsudkem

V jejím konkrétním případě ovšem soud nijak nepomohl. McCorveyová porodila dítě ještě před tím, než padl verdikt. Její dítě se narodilo v dallaské nemocnici v roce 1970 a poté bylo hned dáno k adopci. O 51 let později, v roce 2021, se jako "dítě Roeové" přihlásila žena jménem Shelley Lynn Thorntonová.

Samotný soud ovšem McCorveyová vyhrála. Texaský soud uznal argumenty obžaloby, že protipotratové zákony jsou „protiústavně vágní a omezují právo žen na osobní soukromí“. Stát Texas se proti rozsudku odvolal a případ tak putoval před Nejvyšší soud.

Původní žaloba v Texasu byla podána jménem McCorveyové a všech ostatních žen, "které byly nebo by mohly otěhotnět a chtějí zvážit všechny možnosti". Stěžovatelka tvrdila, že texaské potratové zákony jsou "protiústavně vágní a omezují její právo na osobní soukromí chráněné prvním, čtvrtým, pátým, devátým a čtrnáctým dodatkem".
Okresní soud USA pro severní okres Texasu rozhodl ve prospěch McCorveyové a uvedl, že ano, texaský zákon je protiústavní, protože porušuje právo na soukromí zahrnuté v devátém dodatku, uvádí Národní ústavní centrum. Ten rozhodl 22. ledna 1973 poměrem 7:2 ve prospěch McCorveyové a rozhodl, že stát nemůže regulovat potraty v prvním trimestru těhotenství.

Zrušení zákona vrací Ameriku zpět

O tento rozsudek se americké soudnictví opírá až dodnes. Nyní ale Nejvyšší soud o celém případu rozhoduje znovu a podle uniklých dokumentů jej hodlá kompletně zrušit. Pro Američanky by to znamenalo úplný zákaz potratů, což už nyní vede k velkým protestům po celých Spojených státech. Z potratů se tak stává jedno z nejdůležitějších témat nadcházejících amerických parlamentních voleb.

Zdroj: livescience.com, history.com

KAM DÁL: Poruchy štítné žlázy mohou vést až k potratu.

https://www.ctidoma.cz/clanek/historie/jste-bila-chcete-potrat-jdeme-do-toho-rekly-pred-50-lety-pravnicky-a-zmenily-ameriku-69443
reklama
reklama

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.