Když mocní světoví vůdci nakupují cizí země. Trumpovo Grónsko není nic tak neobvyklého
Působilo to jako aprílový žert prezidenta USA Donalda Trumpa. Dánsko vyzval k jednání o možné koupi ostrova Grónsko. Odpověď zněla jasně: „Není na prodej!” Trump se tak rázem stal terčem vtipů na sociálních sítích. Nebyl však první, kdo měl podobné ambice. V minulosti se totiž nakupovalo ve velkém. O jaké místa na planetě hovoříme?
Už samotné Grónsko bylo v zájmu Spojených státu amerických již v padesátých letech 20. století. Ani tehdy však nepřišla uspokojivá odpověď. To tak nadále patřilo a patří dánskému království. I když vše působí komicky, ostatně jako většina prohlášení Donalda Trumpa, tento krok je zcela pochopitelný a v budoucnosti se podobná místa severní polokoule stanou terčem zájmů velmocí, protože v rámci oteplování ledovce odkrývají velké množství nerostných surovin.
Bohatství, které z tohoto obchodu plyne tak na několika místech planety může být nevyčíslitelné. Už v minulosti se podobně chytili za hlavu Rusové…
Prodej Aljašky
Jak známo tak Aljaška v minulosti patřila Rusku. Původně se jednalo o velmi prosperující oblast, kde se Rusové soustředili hlavně na lov kožešinových zvířat. Prodej však přišel vhod hned z několika důvodů. v kontextu tehdejší doby se jednalo o dobrou příležitost, jak si pomoci ve finanční nouzi po neúspěšné válce o Krym.
Místo odkud údajně putoval dopis do Petrohradu až dva roky byl nakonec nabídnut ke koupi. Celková rozloha 1 518 000 km2 tak Rusko prodalo Spojeným státům americkým za 7 200 000 dolarů.
Oficiálně bylo území předáno 18. října 1867. Už o několik let později však vyšlo najevo, že o tento kus země bylo záhodno klidně i bojovat. Obrovské množství naleziště zlata a později také ropy vytvořilo z neobyvatelného kusu planety poklad netušených rozměrů.
USA tak za pakatel získala obrovsky cenné území, které I díky globálnímu oteplování získává na hodnotě. V kontextu Severní Ameriky tak jsou pod drobnohledem dnešní území Kanady.
Druhá největší země na světě totiž disponuje obrovským množstvím plochy, která se díky měnící oteplování radikálně mění. Není vůbec náhoda, že tato místa mohou být v budoucnosti terčem různých politických tlaků a z toho vycházejících konfliktů.
Koupě Louisiany
Spojené státy však nakupují cizí území celkem pravidelně. Francie v roce 1803 prodala za dnes směšných 11 500 000 dolarů území Louisiany. K tomu jim Američané odpustili dluh ve výši 3 750 000 dolarů. Dnes se na tomto území rozkládá 15 států USA.
Nejednlao se však jen o území dnešních Spojených států, ale také Kanady. Jeden z hlavních motivů byl získat vliv a přístup k významnému přístavu v New Orleans a k řece Mississippi.
Symbolicky, ale také prakticky se stalo, že USA tímto obchodem vstoupila do kategorie států, kterým je hodno říkat velmoci.Jednalo se o zákulisní politickou válku mezi Thomasem Jeffersonem a Napoleonem. Složitý konflikt však vyústil prodejem Lousiany a drama, kde svojí obrovskou roli hrálo otrokářství bylo na počátku 19. století u konce.
