Král Alexandr I. Řecký padl za svého psa, kterého bránil před opicemi. Nepřekonal infekci a nedočkal se ani narození dcery
Alexandr I. Řecký panoval ve své zemi jen poměrně krátce, a to ještě ve složitém období první světové války. Na trůnu vystřídal svého sesazeného otce Konstantina I., který se nepohodl s předsedou vlády o zapojení Řecka do války. V při nakonec zvítězil premiér Eleftherios Venizelos, král byl odstaven od moci a nahrazen vlastním synem. Ten to ale rozhodně neměl jednoduché.
I v době, kdy tehdy jen třiadvacetiletý Alexandr I. nastoupil na trůn, si držel hlavní slovo předseda vlády, podporován Brity a Francouzi, kteří už překročili řecké hranice.
Král pod dohledem
A tak se musel mladičký panovník spokojit s reprezentativní úlohou. Vláda mu dovolila v podstatě pouze podporovat řecké vojáky na bojišti - a i tyto královy kroky byly pečlivě zaznamenávány. Navíc neměl Alexandr I. ani oporu ve své rodině, která musela na Venizelův nátlak opustit palác. Vyhoštěn z něj byl i samotný Konstantin I. a jeho starší syn a Alexandrův bratr Jiří.
Lásce neporučí ani král
Mladý muž se kromě omezených vladařských možností a povinností potýkal také s mnohem lidštějšími starostmi - tedy s láskou. Zamiloval se do dcery plukovníka, tedy do dívky, která neměla pro krále ten pravý šlechtický původ. Jemu to ale nevadilo a s Aspasií Manos, kterou nade vše miloval, jednoduše utekl a oženil se s ní. To se ale velmi nelíbilo premiérovi, který chtěl mít krále dokonale pod svým vlivem. Královu múzu Aspasii proto nechal odvést z hlavního města a vrátit se mohla až tehdy, kdy bylo zřejmé, že nebude uznána za královnu. Nesměla ani vykonávat žádné státnické funkce.
Dcery se nedočkal
Alexandr I. miloval svoji ženu, s níž brzy čekal i prvního potomka. Kromě své rozrůstající se rodiny ale také velmi přilnul k psovi, s nímž trávil čas v zahradě paláce. Při jedné z takových procházek ale Alexandrova psa napadly opice, které zde choval místní zahradník. Král dlouho nepřemýšlel a vydal se svému čtyřnohému příteli na pomoc. Jak se ale později ukázalo, právě tohle statečné rozhodnutí připravilo mladíka o život.
Útok opic
Opice sice nechaly psa jeho osudu, ale jejich zloba se obrátila právě proti jeho obránci. Krále tak v zápalu boje pokousaly. Útok se odehrál 2. října roku 1920 a již o deset dnů později ležel král v horečnách a velmi těžkém stavu na lůžku. Ukázalo se, že opice byly nemocné a do rány se tak dostala infekce, s níž si panovníkovo tělo neumělo poradit. 25. října pak král vydechl naposledy, aniž by se dočkal narození svého očekávaného potomka, dcery Alexandry.
Nešťastný návrat krále
Na řecký trůn se po smrti Alexandra I. vrátil jeho otec, ale nebyla to šťastná doba. Přišla řecko-turecká válka, která stála život čtvrt milionů Řeků a ztrátu poměrně rozsáhlého území.
KAM DÁL: Vláda zralá na Chocholouška, Blatného PES štěká jen za nouzového stavu a je paní Schillerová estébákovou kurvičkou?
