Krásná žena dostala po 4200 letech tvář. Měla několik rysů, kterými by okouzlila i dnešní muže
Zakaboněná tmavovláska, která jako by všem okolo sebe něco vyčítala, žila před více než 4000 lety, tedy v době bronzové. Ze světa podle všeho odešla poměrně brzy. Kosterní pozůstatky krásky zvané „Upper Largie Woman“ byly nalezeny v lomu ve Skotsku a odborníkům se nedávno podařilo zrekonstruovat její tvář.
Před více než 4000 lety byla mladá žena, která zemřela na území dnešního Skotska, pohřbena ve skrčené poloze do hrobu obloženého kameny. Zůstala tak po tisíciletí, dokud ji nečekaně neobjevily bagry v kamenolomu v roce 1997. O ženě přezdívané „Upper Largie Woman“ podle Upper Largie Quarry, kde byla nalezena, se toho ví jen málo.
Až celková rekonstrukce obličeje připomínající bustu ukazuje, jak asi mohla vypadat. „Rekonstrukce obličeje se dnes používají hned v několika oborech. Kromě archeologie je to i medicína a forenzní vědy,“ vysvětlil pro Čtidoma.cz odborník Václav Kolář.
Rekonstrukce obličeje jsou nám známé dlouho
Podle něj ale nejde o nic, co bychom objevili v poslední době. „Podobné rekonstrukce probíhaly už v historii, například v 19. století, kdy si zejména bohatí lidé přáli zůstat nezapomenuti. Tehdy šlo ale samozřejmě většinou o kresby, technické vymoženosti, jaké známe dnes, tenkrát neměli.“
Mladá žena ze Skotska měla tmavé vlasy spletené do copu a na sobě zřejmě oblečení z jelení kůže. Její podobizna vypadá, jako by se dívala na někoho v okolí. „Obvykle vycházím z toho, že se dívám do světa lidí, jejichž tváře rekonstruuji. Tentokrát jsem na to šel jinak. Řekl jsem si, že by mohlo být docela zajímavé vše otočit a vytvořit ji tak, že ona hledí na nás,“ řekl pro Live Science švédský forenzní umělec Oscar Nilsson.
Kultura, která se rozšířila po Evropě
Kosterní a zubní analýza odhalila, že se žena pravděpodobně dožila dvaceti let, byla nemocná a podvyživená. Přesto je možné, že měla hrdý pohled, ostře řezané rysy a hluboké oči, což by z ní dělalo magnet i pro dnešní muže. Radiokarbonové datování následně zjistilo, že žila mezi lety 1500 a 2200 př. n. l., tedy během starší doby bronzové.
Rozbor izotopů a stopy stroncia a kyslíku z jejích pozůstatků naznačovaly, že vyrostla ve Skotsku, ale tým odborníků nebyl schopen extrahovat její DNA. Takže není jasné, do jakého etnika patřila. Stejně jako neznáme odstín její kůže či barvu očí a vlasů.
Archeologové však v jejím hrobě našli úlomky keramiky Beaker, což naznačuje, že byla součástí kultury pojmenované podle zvoncovitých nádob. Výzkum naznačuje, že kultura Beaker se začala ve střední Evropě rozšiřovat mezi lidmi, jejichž předci pocházeli z euroasijské stepi, do Británie se dostala asi v roce 2400 př. n. l. Důkazy DNA naznačují, že kultura Beaker zasáhla většinu britských obyvatel, včetně neolitických komunit, které stavěly monumenty jako Stonehenge. Tedy i tajemná žena zřejmě byla příslušnicí této kultury.
Jak rekonstrukce tváře ženy probíhala?
Pro rekonstrukci Upper Largie Woman byla lebka naskenována pomocí CT a poté vytištěna ve formátu 3D. Nicméně „postrádala dolní čelist a levá strana lebky byla ve značně roztříštěném stavu“, jak uvedl Nilsson. „Takže první věc, kterou jsem musel udělat, bylo přestavět levou stranu její lebky. A pak dotvořit zbytek obličeje.“
Poté vzal Nilsson v úvahu její věk, pohlaví, váhu a etnický původ, protože tyto faktory pomáhají určit tloušťku tkáně. „V tomto případě tedy takto: žena asi 20–30 let, známky podvýživy v období života a pravděpodobný původ z regionu.“
Odborník si pomohl známými daty současných lidí, kteří odpovídají těmto charakteristikám, a poté použil měření jejich tkáně k zahájení vyřezávání obličeje dávné krásky. Kolíčky umístěné na repliku lebky mu pomohly změřit hloubku tkáně, kterou pak zakryl plastelínovou hlínou, když formoval obličejové svaly.
Pohřbili ji zpět ve stejné poloze
Na základě obrysů lebky si všiml, že Upper Largie Woman měla široce posazené oči a že její nos byl široký a pravděpodobně trochu otočený nahoru. Měla také kulaté čelo a široká ústa. „Přišlo mi zajímavé, že jakmile byla hotová, známky podvýživy jsem téměř neviděl,“ uvažoval Nilsson. „Měla velmi zaoblený obličej, což asi znamenalo, že oproti skutečnosti vypadala zdravěji.“
Pozůstatky ženy byly po prozkoumání znovu pohřbeny ve stejné poloze a nasměrování, v jakých byla pravděpodobně pochována před více než 4000 lety. Rekonstrukci jejího obličeje mohou návštěvníci vidět ve stálé expozici muzea Kilmartin ve Skotsku.
Zdroje: redakce, livescience.com, smithsonianmag.com
KAM DÁL: V roce 2024 budou umírat nevinní lidé. Nový Nostradamus má konkrétní příklady.
