Legrace s imaginárním Hitlerem. Film Králíček Jojo vás rozesměje až ke smutnému pláči

Novozélandský filmový režisér Taika Waititi si téma z druhé světové války nevybral náhodou. Už jeho druhé jméno, které na začátku kariéry používal, leccos naznačuje. Po své židovské matce si totiž nechal říkat Taika Cohen. Svého maurského otce však také nezapře. Když se ve své kariéře vydal na uměleckou cestu, nebylo překvapením, že se minimálně v jednom filmu ozve tragická minulost jeho předků a o maurech teď rozhodně není řeč. 

Tragická komedie

Byť by se mezititulek mohl přeložit hanlivě, v tomto případě je to výsostný kompliment. Nadhled vycházející z kulturně namíchaného uměleckého koktejlu totiž může právě za to, že film Králíček Jojo ukazuje druhou světovou válku z perspektivy, kterou jsme doposud na plátnech kin neviděli. 

Hlavním hrdinou je malý chlapec, který fanaticky propadl Třetí říši. Je členem Hitlerjugend a jeho poslání se mu natolik zahnízdí v hlavě, že má dokonce jednoho velmi výřečného imaginárního kamaráda. 

Sám režisér Taika Waititi se tak navlékl do nacistické uniformy, nalepil si charakteristický knírek a hodil přes čelo patku, aby se z novozélandského umělce židovského původu stal na několik filmových minut Adolf Hitler. 

Desetiletý Jojo má tak parťáka, který mu radí, jak si poradit se šikanou, a motivuje ho s nekompromisním humorem k tomu, aby si dali poctivého hajlíčka. Satira bobtná na povrch od první minuty a kdo se naladí na černý humor na povrchu dětsky pestrobarevného filmu, dostane se do velmi sympatické umělecké pasti. 

Příběh malého člena Hitlerjugend s Adolfem Hitlerem po boku se totiž dostane do svízelné situace. Jeho maminka ve zdech domu ukrývá mladou židovku. Zfanatizovaný árijec se tak musí umět podívat pravdě do očí. 

Proč umělecká past? 

Pokud humor snímku Králíček Jojo rozrezonuje vaší bránicí, pravděpodobně se postupně stanete svědky toho, že humor je jen berličkou, která pomáhá se na šílené období naší historie podívat s nadhledem a smíchem. Pod úsměvy jsou schované slzy a zloba. 

Velmi vnímavý brzy divák pochopí, že to, čemu se směje, je vlastně hrozivá tragédie. I film sám o sobě s tímto efektem a vývojem pracuje. Z komedie se postupně stává tragédie. Smích střídá dojetí a to vše je drženo velmi schopně stále v perspektivě malého dítěte. 

Člověk se tak rozesměje do pasti, kde si uvědomí skrze pohled dětské naivity, jak drsné příběhy někteří lidé na obou stranách konfliktu zažívali. Králíček Jojo je tak ideálním filmem, na který můžete vzít svoje potomky, kteří se upřímně pobaví, a vyznění filmu je nekompromisně zasáhne přímo do srdce. 

Není tak náhoda, že Králíček Jojo útočí na letošní Oscary s šesti nominacemi. Když budete bedlivě sledovat titulky na konci filmu, nemůžete přehlédnout, že se natáčení odehrávalo převážně v České republice. Z toho vychází i úžasný úspěch české výtvarnice, která je letos nominovaná na Oscara za výpravu. Běžte tedy do kina a držte palce, aby si Česká republika připočetla další prestižní filmové ocenění.