Letadlo se rozpadlo na kusy. Letuška Vesna Vulovič přežila jeho pád s jasnými plány do budoucna

Let společnosti JAT Yugoslav Airlines 367 ze Stockholmu do Bělehradu přes Kodaň a Záhřeb byl zpočátku normální let s celkem 28 cestujícími a posádkou. Nikdo netušil, že letoun McDonnell Douglas DC-9 v sobě již ze Stockholmu nese smrtící zavazadlo. Letadlo opustilo vzdušný prostor nad bývalou NDR a vstoupilo do vzdušného prostoru nad Československem. Brzy potom se ozval výbuch a stroj se v letové hladině rozpadl a padal k zemi. Byl chladný lednový den roku 1972.

Z nebe padaly trosky i lidská těla

Na zemi bylo v té době kolem nuly, zataženo, slunce zapadlo před víc než čtvrthodinou, už se začínalo stmívat. Někteří obyvatelé obcí pod dráhou letounu zaslechli mohutný výbuch a několik minut nato začaly z mraků vypadávat různé předměty a lidská těla. Záchranné práce začaly prakticky okamžitě po oznámení nehody. Byl povolán maximální počet zdravotníků z nemocnice a OÚNZ v České Kamenici, vyjely všechny sanitní vozy, na místo bylo vysláno 500 příslušníků ozbrojených sil. Postupně bylo ještě během noci objeveno 11 obětí. Byla nalezena i zadní část trupu. V ní bylo nalezeno dalších sedm osob. K překvapení všech mezi nimi byla i jedna osoba, která jevila známky života. Tou byla letuška Vesna Vulovič. Ta visela přední polovinou těla ven z vraku, pod bezvládným tělem další stevardky, na nich ležel ještě převrácený cateringový vozík.

Piloti přijímali meteorologické hlášení, když nastalo náhlé ticho

Během vyšetřování byl nalezen zapisovač hlasového záznamu. Z něj bylo zřejmé, že piloti asi dvě minuty před tragédií začali přijímat meteorologické hlášení VOLMET. To náhle ustalo přesně ve 16.01.29 GMT. Vyšetřovatelé usoudili, že právě v tomto okamžiku byla přerušena dodávka energie do zařízení. Tehdy zřejmě došlo k explozi. Pozdější vyšetřování ukázalo, že příčinou výbuchu a následné destrukce byla trhavina, která byla obalena pyrosloží. Tato bomba opatřená časovačem v podobě budíku byla uložena v kufříku hnědočervené barvy. Tento kufřík byl potom uložen ve větším kufru černé barvy a utěsněn hadry a novinovým papírem. Vyšetřování tak došlo k závěru, že letoun byl obětí teroristického útoku.

Tajemný muž vystoupil v Kodani

V roce 1972 neplatila tak přísná bezpečnostní pravidla jako dnes. Tehdy bylo běžné, že se nekontrolovalo, zda cestující s odbaveným zavazadlem nevystoupil při mezipřistání. Až tato a podobné události vedly k zavedení pravidla – cestující a zavazadlo v jednom letadle, což je dnes přísně kontrolováno. O teorii zavazadla ponechaného v letadle byla přesvědčena i sama Vesna, která později vzpomínala na okamžik, kdy její posádka v Kodani střídala jejich kolegy: „Viděla jsem, jak všichni pasažéři a posádka vystoupili z letadla. Jeden muž vypadal strašně naštvaně. Nebyla jsem to jen já, kdo si ho všiml. Viděli ho ostatní členové posádky, stejně jako náš zástupce v Kodani. Myslím, že to byl ten muž, kdo dal bombu do zavazadla. Myslím, že si odbavil zavazadlo ve Stockholmu, vystoupil v Kodani a už nikdy nenastoupil do letadla.“

Spekulace o sestřelu československou protivzdušnou obranou

Objevily se samozřejmě i spekulace a jiné teorie. Ty pramenily z toho, že přežití, byť jediného člověka, při pádu z výšky více než deset kilometrů bylo nepravděpodobné. Jedna z teorií byla, že letadlo omylem sestřelila československá protivzdušná obrana v daleko menší výšce, než udávala oficiální zpráva. Nedůvěra pramenila i z toho, že na vyšetřování se podílela komunistická tajná bezpečnost. Tato teorie však není v souladu s údaji z černých skříněk DC-9, které byly zkoumány současně experty z Jugoslávie, Nizozemska a Československa. Věrohodnost přežití letušky bylo i předmětem epizody populárního seriálu Bořiči mýtů.

Vesna se uzdravila a pracovala dále pro jugoslávské aerolinie, létat nesměla

V nemocnici zůstala téměř měsíc v kómatu, byla dočasně ochrnutá. Zázračně se však zcela uzdravila, jen později trpěla „pocitem viny přeživšího“. Po vyléčení se chtěla vrátit ke svým pracovním povinnostem, ale letecká společnost se domnívala, že by mohla přitáhnout příliš mnoho publicity. Místo toho pracovala v jejích kancelářích. K létání se tak mohla vrátit pouze jako pasažérka. Získala zápis do Guinnessovy knihy rekordů za přežití nejvyššího pádu bez padáku a dosáhla statusu celebrity. V bývalé Jugoslávii se stala národní hrdinkou, vystupovala v televizních pořadech a později se aktivně zapojila do politického odporu proti Slobodanu Miloševičovi. Za to se jí aerolinie odměnily na počátku devadesátých let propuštěním. Zemřela v Bělehradě v prosinci 2016.

Zdroj: simpleflying.com, viewfromthewing.com, Souhrnná zpráva komise FMD ČSSR z 19. 6. 1972

KAM DÁL: Turečtí piloti přelétli dráhu - zmasakrovali vesnici