Letecké eso Barkhorn: 300 zářezů a jeden hrdina SSSR. Na nebi vyhrával, na zemi nakonec prohrál
Přesně 301 sestřelů ze 1 100 absolvovaných misí, taková byla bilance druhého nejúspěšnějšího stíhače historie, německého rytíře nebes Gerharda Barkhorna. Při své nebeské jízdě dokázal zlikvidovat hrdinu Sovětského svazu, poručíka Vasiljeva.
Gerhard Barkhorn patří do úspěšné generace leteckých es, jakými byli Erich Hartmann, Helmut Lent, Günther Rall či Heinz-Wolfgang Schnaufer. Barkhorn do Luftwaffe vstoupil jako osmnáctiletý a začal se svým pilotním výcvikem o rok později.
Těžko na cvičišti, lehko na bojišti
Zajímavé bylo, že Barkhorn mezi všemi „vynikal“ tím, že to byl pilot do přímé akce, v rámci výcviku totiž vykazoval velmi špatné výsledky. Během prvního výcviku, který absolvoval, se trefil úspěšně pouze dvacetkrát ze sta, druhý trénink dopadl ještě bídněji, když mladík zasáhl cíl desetkrát ze sta. Jeho instruktoři měli pochybnosti o tom, zda dokáže Barkhorn v ostré misi vůbec obstát.
První boje mladíka čekaly nad Francií a Belgií v roce 1940. Mohl zde přijít o život, když jej sestřelili dvakrát nad kanálem La Manche. Dokázal však se svým strojem nouzově přistát a nakonec i přežít. Nicméně poté jej už čekala oslnivá kariéra, která začala po operaci Barbarossa v červnu 1941, kdy nacistické Německo provedlo přepad Sovětského svazu.
Šest sestřelů během jednoho dne
Barkhorn si začal přičítat v rychlém sledu vzdušné zářezy. Dne 2. července sundal z nebe první sovětský letoun. Koncem roku byl povýšen do hodnosti nadporučíka. Vrchol jeho umění přišel o rok později, kdy dokázal během jednoho dne sestřelit šest sovětských letounů a definitivně stvrdil status leteckého esa. V červenci 1942 se mu mimořádně dařilo, když zlikvidoval 30 nepřátelských strojů, což znamená průměr jeden letoun za jeden den. Barkhorn měl sestřelit rovněž hrdinu Sovětského svazu, poručíka Vasiljeva.
Další ostruhy hvězdného pilota na sebe nedaly dlouho čekat. Zajímavé je dodat, že Barkhorn nebyl nikdy zapáleným nacistou, který bojoval za vítězství Germánů proti Slovanům a dalším rasám, jako třeba jeho někteří kolegové. Bral vzdušný boj jako otázku prestiže, osobní cti.
Soucit, který nebyl samozřejmý
A také měl v mnoha případech soucit se svými soupeři, kterým dával v přímé konfrontaci šanci přežít, čemuž se například divil jeho kolega Erich Hartmann, nejúspěšnější letecké eso s 352 zářezy na pažbě. Jeden z Barkhornových spolubojovníků pak prohlásil, že ztělesňoval ideál vojenského aristokrata, což vyjádřil asi výstižně.
Koncem války Barkhorn putoval k jednotce Jagdgeschwader 6, v rámci níž piloti létali na strojích Focke-Wulf Fw 190D. Cílem jednotky nebylo nic menšího než chránit samotnou říši. Nicméně Barkhorn létal i nadále na svém oblíbeném Messerschmittu. K 31. květnu 1944 dosáhl tehdy již známý pilot 274. vítězství, současně začal být z intenzivního nasazení již unavený. Přidal do konce války „jen“ 27 sestřelů. Poslední zaznamenal 5. ledna 1945.
Tragický konec na zemi
Po válce jej čekal osud dalších pilotů, které zajali západní spojenci. Nicméně byl posléze propuštěn. Barkhorn měl možnost se dále realizovat v rámci západoněmecké Luftwaffe, a to do roku 1976. Zatímco na nebi si počínal Barkhorn sebevědomě a vítězil, čekala na něho fatální prohra na zemi. Dne 11. ledna 1983 jeli s manželkou na zasněžené dálnici blízko Kolína nad Rýnem, v nepřehledné situaci však měli nehodu, při níž Barkhornova žena zemřela na místě, sám vyhlášený válečný letec o dva dny později. Takto vyhasl život prominentního stíhacího esa, kterému vyjádřil obdiv i Hitler.
Zdroj: history.com, history.net
KAM DÁL: Jak by vypadal svět, kdyby Hitler vyhrál válku? Na Ameriku při honbě za čistou rasou zapomněl.
