Letuška zmizela beze stopy nad Havají. Dodnes ji nikdo nenašel

Bylo několik minut po vzletu, když letoun Boeing 737 společnosti Aloha Airlines dosáhl výšky 7 300 metrů nad mořem. Piloti neměli tušení, co jim následující vteřiny přinesou.

Místo stropu modré nebe

Ozvala se rána podobná detonaci, letadlo se naklonilo nejprve doleva a potom doprava, dveře mezi kokpitem a prostorem pro cestující se odlomily a kapitán viděl místo stropu v prostoru první třídy jen modré nebe. Posádka letadla okamžitě zahájila nouzový sestup, který byl doprovázen neuvěřitelným, kvílivým zvukem. Následně kapitán vyhlásil stav nouze a odklonil směr letu na náhradní letiště Kahului na ostrově Maui. Náhradní letiště bylo vzdáleno asi deset minut letu. Ačkoliv bylo letadlo silně poškozeno, dařilo se let posádce udržovat pod kontrolou. Před přistáním postupně navíc selhal levý motor a nesvítila kontrolka vysunutí přední podvozkové nohy. Úspěšné přistání s takto poškozeným letadlem bylo značně nejisté. Do karet posádce nehrálo ani to, že letiště Kahului je pověstné svými obtížnými povětrnostními podmínkami. Navzdory tomu se přistání zdařilo a letadlo bezpečně zastavilo na dráze 02. Šedesát pět lidí na palubě letadla bylo zraněno, z toho osm těžce.

Když se z Boeingu stane kabriolet

„Právě podávala mé ženě drink, když se ozvala ta rána. Dotkla se letmo mé ruky a zmizela v prostoru,“ vzpomínal později cestující William Flaning na osudové vteřiny letu. Hovořil o jediné oběti této letecké nehody – letušce Clarabelle, která byla v důsledku okamžité dekomprese vysáta z trupu letadla. Její tělo se nikdy nenašlo. To, co museli cestující cítit, si snad nechceme ani představovat. Seděli upoutáni ve stroji, kterému chyběla část trupu, a cloumal jimi mocný proud vzduchu. Letadlo v té době letělo přibližně 800 km/h. Snad slova kapitána letu Roberta Schornstheimera, který na událost zavzpomínal pro Maui News v roce 2018, napoví více: „Bylo to vlastně jako být ve snu, protože to bylo tak nečekané, že se vaše mysl snaží chránit před tím, co se děje. Podíval jsem se dozadu směrem k cestujícím a viděl modrou oblohu, zůstal jsem na okamžik ohromený. Potom jsem se otočil zpátky a nasadil si kyslíkovou masku, jak jsem byl vycvičen, a signalizoval jsem kopilotovi, že přebírám řízení. Nebylo možné dorozumět se jinak než posunky, ten zvuk větru byl neuvěřitelně intenzivní.“

Smrt, která změnila celé letectví

Vyšetřování americké Národní rady pro bezpečnost dopravy odhalilo, že odlomení části trupu bylo způsobeno únavou kovu v kombinaci s korozí. Letoun byl provozován převážně na krátkých letech mezi jednotlivými ostrovy Havaje. Vyšetřování odhalilo, že při náletu 35 496 letových hodin bylo tímto letadlem uskutečněno 90 000 startů a přistání. To je násobně více, než při obvyklých letech, které se počítají v řádu hodin, nikoliv minut. Každý tento cyklus startu a přistání představuje značné namáhání trupu při jeho „natlakování“. Pro cestující je třeba zajistit na palubě tlak podobný tomu při zemi. Ve větších výškách je totiž pro člověka díky nízkému tlaku dýchání téměř nemožné. Takto neobvyklý a extrémní počet cyklů byl příčinou únavy materiálu, která byla podpořena i korozí materiálu související s agresivním prostředím mořského podnebí ostrovů. V závěrech NTSB byla mimo jiné doporučení, která se týkala pravidelné údržby letadel a zpevnění jejich trupů. Doporučené postupy se od té doby staly minimálním standardem. Tato nehoda tedy ovlivnila celé letecké odvětví a přispěla k větší bezpečnosti letecké dopravy. Jejím paradoxem je, že díky preciznímu vyšetřování leteckých katastrof a opatřením, která následují, je každý zmařený lidský život při nehodách příslibem pro nás ostatní, že létání je a bude bezpečnější.

Zdroj: independent.co.uk, airwaysmag.com

KAM DÁL: Neštěstí, po kterém se pojídali i členové rodiny. Letecká tragédie udělala z lidí kanibaly.