Lovci a sběrači si šli po krku, měli motivaci jako dnes Putin. A zřejmě je také štvali migranti
Násilí mezi různými lidmi tu bylo už v době, kdy jsme se dělili na lovce a sběrače. Podle odborníků to dokazuje nález osm tisíc let staré pevnosti postavené u řeky Ob na Sibiři. Naši předci měli přitom zřejmě stejné nebo velmi podobné zájmy jako dnes diktátoři v čele s Vladimirem Putinem.
Dávní lovci a sběrači si jasně vymezovali své území. To je první závěr, kteří odborníci uvedli ve své studii poté, co prozkoumali pevnost na řece Ob v dnešním Rusku. V tomto kontextu tak není bez zajímavosti, že jejich potřeby byly podle všeho stejné, jaké má dnešní šéf Kremlu Vladimir Putin. Chce území, chce se rozpínat a chce získávat další a další zdroje.
Podobně přemýšleli i naši předci, byť není zcela jasné, jestli osm tisíc let stará pevnost sloužila pro ochranu, nebo znamenala nárok daného území. Buď jak buď, měla zajistit nejen bezpečí, ale i zázemí pro další výpady. Archeologové pracovali v opevněném sídlišti Amnya, které leží nad bažinou a je popsáno jako nejsevernější pevnost z doby kamenné v Eurasii.
Místo bylo opakovaně vypáleno
Nedávné vykopávky na místě odhalily existenci deseti „domů“, které byly obklopeny řadou příkopů. Navíc předchozí práce provedené v letech 1987 až 2000 identifikovaly zbytky dřevěných palisád, což naznačuje, že místo bylo pravděpodobně obehnáno obrannou zdí. Další obydlí byla objevena těsně před pevností, což ukazuje na hierarchickou strukturu zahrnující opevněný vnitřní prostor a nechráněnou vnější část.
Odhady radiokarbonového datování získané z jedné z palisád a dřevěného uhlí nalezených v příkopu naznačují, že pevnost byla původně postavena v posledním století sedmého tisíciletí před naším letopočtem. Stratigrafické důkazy z jam po domech však ukazují, že místo bylo opakovaně vypáleno do základů, což naznačuje existenci násilného konfliktu v regionu před 8 000 lety.
Dávno předtím, než jsme si mysleli
„Prostřednictvím podrobných archeologických průzkumů v Amnye jsme shromáždili vzorky pro radiokarbonové datování, což potvrdilo prehistorické stáří lokality a ustanovilo ji jako nejstarší známou pevnost na světě,“ vysvětlila autorka studie Tanja Schreiber. „Naše nové paleobotanické a stratigrafické průzkumy odhalují, že obyvatelé západní Sibiře vedli sofistikovaný život založený na bohatých zdrojích tajgy.“
Autoři studie dále uvádějí, že pevnost Amnya byla postavena „mnoho století předtím, než se v Evropě něco podobného poprvé objevilo“, a dodávají, že i když některé skupiny starověkých lovců a sběračů v jiných částech světa obranné zdi stavěly, nikdo dosud nepředpokládal, že se tak dělo tak brzy, jak bylo nyní prokázáno.
Zjištění odborníků tedy zpochybňuje zažitý předpoklad, že trvalá sídla a monumentální architektura se objevily až po přijetí zemědělství a následném rozvoji složitých společností. Stále však není jasné, proč by komunita lovců a sběračů měla mít takovou pevnost a co potřebovali na její stavbu.
Byla to reakce na migranty?
Jedna z teorií, kterou autoři studie předložili, je, že teritorialita mezi skupinami lovců vzrostla během globálního ochlazení, které začalo přibližně před 8200 lety a trvalo asi dvě tisíciletí. Také rozvoj keramiky během tohoto období umožnil těmto prehistorickým komunitám začít hromadit vysokokalorické potraviny, jako je rybí tuk. Což znamená, že pevnost mohla být postavena jako místo pro bezpečné uložení těchto cenných zdrojů.
Nakonec autoři studie spekulují, že pevnost mohla být postavena v reakci na narůstající nevraživost mezi skupinami, když se přistěhovalci z jihu dostali na sever Sibiře. Nelze to však říct s jistotou. Naopak jisté je, že jsme si šli po krku dávno předtím, než začala vznikat opravdová společenství a komunity.
Zdroje: redakce, iflscience.com, cambridge.org
KAM DÁL: Zvládnete usnout na 4 sekundy, aby to za den dalo 11 hodin? Jeden druh tučňáka ano.
