Milenec se krutě zbavil soka v lásce: Sedmadvacet ran nožem může těžko vysvětlovat jako sebeobranu

Listopadová neboli sametová revoluce nepřinesla jen svobodu a demokracii, ale také problémy, o nichž jsme před změnou režimu tak často nepřemýšleli. Nově nabyté možnosti s sebou přinášely také podnikání, a to nejen to legální. Není tedy divu, že se najednou počítaly trestné činy v docela jiných číslech. Celkový počet stoupl čtyřikrát a jen počet vražd, které museli kriminalisté ročně vyšetřovat, byl – oproti minulým desetiletím – v krvavých devadesátkách trojnásobný. V roce 1998 šlo dokonce o 312 lidí. Nešlo ale samozřejmě jen o mafiánské případy, které naši zemi na několik let uvrhly do podmínek „divokého východu“. Vraždilo se tehdy i z docela typických důvodů. Jako třeba v malé vesničce na Trutnovsku, kde se v roce 1998 odehrála tragédie, na kterou místní vzpomínají dodnes. 

Krásné místo neznamená vždy spokojený život

Podhorská vesnice je bezmála symbolem idylického života. Klid a všeobjímající příroda dávají příchozím možnost odpočinku, ale lidé, kteří zde žijí, mají docela obyčejné starosti – jako všichni ostatní. Krásu, která je obklopuje, tak často berou jako samozřejmost a trápí se stejnými problémy jako lidé ve velkoměstě. Jedním z nich je také láska, tedy lépe řečeno nevěra, která ji mnohdy provází. K takovému problému došlo také v životě páru, v němž byla tehdy stále ještě mladá manželka zjevně víc než nespokojená. Se svým mužem už delší dobu nežila ve shodě, naopak jim bylo každému mnohem lépe o samotě. Dokonce se dohodli na takovém režimu dne, který by jim umožnil co nejmenší kontakt. Když se neviděli, bylo jim nejlíp. 

Milostný trojúhelník je vždy problém

Není divu, že se do takového manželství brzy vetřel další člověk. Byl jím voják, který sloužíval na zahraničních misích a v době, kdy se tragédie odehrála, prožíval právě klidné měsíce doma, v nedaleké vesnici. Sblížení s nešťastnou ženou mu nedělalo žádné velké problémy a brzy z toho byla velká láska. Jediným problémem byl manžel, kterému se do rozvodu nechtělo a na svoji ženu i přes vyčpělý vztah stále žárlil. Co s tím? Milenec brzy dostal nápad: nejlepší by bylo nechtěného soka v lásce odstranit navždy. Když se o tom jeho přítelkyně dozvěděla, všechny podobné myšlenky okamžitě zavrhla. V případě, že by k vraždě skutečně došlo, by totiž přišla o manžela. A byla si jistá, že by se z jejího života ztratil i přítel, protože nepochybovala o tom, že by policie pachatele dříve či později odhalila. Tohle nebezpečí bylo tedy brzy zažehnáno domluvou milenců, že se pokusí svůj problém vyřešit jinak. 

Provalená nevěra se změnila ve vraždu

Vdaná žena a její urostlý přítel s vojenským výcvikem svůj vztah tedy dál tajili, jak nejlépe to uměli. Jezdili na společné výlety do odlehlejších míst, ale také se scházeli v době, kdy nebyl manžel doma. Ten se brzy dobral podezření, že něco není v pořádku. Jednoho dne, notně posilněn alkoholem, jak u něj bývalo běžné, udeřil na svoji ženu a vůbec nešlo o příjemné okamžiky. Vyděšená manželka se vydala pro pomoc ke svému milenci, který v hlavě oživil svůj bývalý plán, ale tentokrát se o něj se svojí láskou raději nepodělil. Ráno se ale vydal k domu své vyvolené. Dokonce vešel dovnitř, kde se podle jeho slov nechtěně setkal s pánem domu. O tom, že by šlo o tak nečekanou situaci, ale kriminalisté od počátku pochybovali. Manžel, který se večer před osudným okamžikem rozhodl podat žádost o rozvod, brzy po objevení nezvané návštěvy ležel v chodbě na zemi v kaluži krve.

Sedmadvacet ran nožem 

Když nešťastná nevěrná žena vyběhla z pokoje, uviděla už jen bezvládné tělo otce svých dětí, nad kterým se s nožem v ruce skláněl její milenec. Neváhala a volala o pomoc. Než se sešli sousedé a zavolali policii, vrah z místa utekl, ale nebyl velký problém jej dostihnout. Nesnažil se ani zapírat, k vraždě se přiznal, ale trval na tom, že nešlo o promyšlený čin. Nezdá se, že by mu to kriminalisté věřili. Pokud by se totiž chtěl jen ubránit případnému útoku manžela milované ženy, jistě by jako cvičený voják dokázal takového muže zpacifikovat i jinak než celkem sedmadvaceti ranami nožem do těla, které patolog napočítal. Smutný příběh zakázané lásky tak tehdy nedopadl vůbec dobře. Jak žena správně tušila, přišla o manžela, a navíc ani nemohla spočinout v náruči svého přítele, který si dalších jedenáct let pobyl ve vězení. O tom, zda se po svém propuštění ke své milence vrátil, už policejní archivy neinformují. 

Zdroj: policie, aktualne, rozhlas

KAM DÁL: Casanova jako intrikán evropského formátu zavedl hazard a zachránil francouzskou státní kasu. Dožil v Čechách.