Místo na panenky si děti naspořily na tank. Nadšený Stalin vyřizoval srdečné pozdravy od Rudé armády
„Žádám, aby byly vyřízeny vřelé pozdravy od Rudé armády předškolním dětem, které vybraly 160 886 rublů na výrobu tanku T-60,“ vzkázal radostně sovětský vůdce Stalin poté, co se dozvěděl, že předškolní děti své kapesné věnovaly na výrobu obrněného vozidla proti německému nepříteli. Takový příběh se opravdu během druhé světové války stal.
Velká vlastenecká válka probíhala v letech 1941–1945 a v konečném důsledku odrazila nacistické hordy, které hrozily podmaněním Sovětského svazu. I když válka přinesla nesmírné oběti z řad vojáků i civilistů, byla svědkem neuvěřitelných příběhů, které se opravdu staly a byly příkladem statečnosti a osobního odříkání i těch nejmenších Rusů.
Na počátku války s nacistickým Německem, která začala 22. června 1941, to se Sovětským svazem nevypadalo dobře. Německé jednotky se valily jeho územím a překvapení obránci nestačili adekvátně reagovat na vzniklou situaci. Šokovaný Stalin vystoupil až 3. července 1941 se svým „mobilizačním projevem“ k národu. Pro odražení prvotního německého náporu byla potřeba zejména obrněná vozidla a samozřejmě tanky. Na jeden se rozhodly složit ze svého kapesného i malé děti.
I děti se zapojily do války
V lednu 1942 vzbudil živý ohlas článek otištěný v listu Omskaya Pravda, který zveřejnil dopis od teprve šestileté Ady Zaneginy ze Smolenské oblasti, jež byla v důsledku postupu německých vojsk evakuována na Sibiř. Dívka napsala v dopisu, že si spoří peníze, které dostává od matky, na panenku, nicméně se nakonec rozhodla ušetřené finanční prostředky věnovat na výrobu tanku T-60, který by byl nasazen k obraně vlasti před nacistickými vetřelci.
Tento tank se vyráběl v letech 1941–1942 a světlo světa spatřilo téměř 700 kusů. V boji proti německým protějškům se však příliš nevyznamenával, protože mu chybělo lepší pancéřování a výzbroj. To ovšem v daný moment vůbec nevadilo. Na závěr dopisu připojila Ada vroucí přání, že se vrátí s matkou opět domů, až tank porazí Hitlera.
Výzva malé dívky zapůsobila téměř okamžitě i na další děti žijící v sibiřském Omsku. Ty napsaly novinám rovněž dopisy, v nichž vyjádřily touhu vrátit se do svých domovů, a proto také přispějí ze svého kapesného na výrobu tanku. Neochvějná víra ve vítězství, kterou děti projevovaly, a současně filantropická aktivita vedená ryzím vlastenectvím se dostaly až k nejvyšším sovětským politickým kruhům. Stalin vyřizoval srdečné pozdravy a vděk od Rudé armády. „Žádám, aby byly vyřízeny vřelé pozdravy od Rudé armády předškolním dětem, které vybraly 160 886 rublů na výrobu tanku T-60,“ vzkázal radostně sovětský vůdce.
Místo panenek tank
Díky aktivitě dětí, které se vzdávaly kapesného na panenky, autíčka a další hračky a místo toho je věnovaly na stavbu tanků, se dílo nakonec podařilo. Už na jaře 1942 sjel T-62 z výrobní linky. A jako řidička v něm zasedla jedna ze statečných sovětských žen Jekatěrina Petljuková. Tank se zapojil mimo jiné do klíčové bitvy u Stalingradu, nicméně Petljuková pak „přesedlala“ do jiného vozidla a stopy T-60 zde končí. Nicméně podle neověřených zpráv měl tank dorazit na konci války do Prahy nebo Berlína.
Třicet let po vítězství Sovětského svazu a jeho spojenců nad nacisty pak děti z jedné školy v Omsku našly Adin dopis z roku 1942 ve štosu starého papíru. Fascinovány tímto příběhem se rozhodly zorganizovat setkání mezi Adou a Petljukovou, které válku přežily. Obě již dospělé ženy se pak dojemně setkaly v květnu 1975 v Omsku a jistě si měly co říct.
Zdroj: Warhistoryonline.com, history.com, Russia Beyond
KAM DÁL: Krutý Trockij likvidoval odpůrce bez slitování. Stalin se s ním nepáral.
