Mohl Smetana skládat, když byl hluchý? Čelil drsným urážkám
Hluchota, deformita tváře i duševní kolaps – smrt Bedřicha Smetany je dodnes opředena řadou tajemství, na která neznají odpověď ani ti nejpovolanější historici a lékaři. Jak ale mohl skládat, když nic neslyšel?
Byla to syfilis, nebo nebyla? Dodnes se historici přou. Tehdy totiž nešlo o výjimečnou nemoc, naopak se syfilidě přezdívalo „choroba divadel“. Smetana měl první následky tohoto onemocnění pocítit už ve 38 letech, kdy začal trpět sluchovými halucinacemi. Ale začátek konce to pro něj rozhodně nebyl. Alespoň ne hned.
Talent i těžký osud
Byl potomkem a zároveň prvním přeživším synem nájemce pivovaru v Litomyšli. Tehdy ještě nikdo netušil, že talentu bude mít na rozdávání. Skladatel Bedřich Smetana, jedna z nejvýznamnějších postav v dějinách české hudby, se narodil 2. března 1824. Nejenže vytvořil vlastní hudební styl, ale také se stal hrdým symbolem českého národního hudebního odkazu a položil základy naší kultury.
Pocházel ze zámožné a poněmčené sládkovské rodiny. Smetanova hudební cesta začala v jeho mladých letech, když začal studovat hudbu ve svém rodném městě a později v Praze. Nebylo pochyb, že je velmi talentovaný. A přestože se hudební vzdělání ukázalo jako náročné, stal se vynikajícím klavíristou a skladatelem. Je autorem devíti oper, cyklu symfonických básní Má vlast i řady dalších skladeb a dnes není nikdo, kdo by neznal jeho jméno.
Na syfilidě se historici neshodnou
Kdo by to řekl, když byl na konci života hluchý! K tomu se údajně přidávaly také halucinace a trýznivá paranoia, jejíž příčinou měla být syfilis. Na co ale doopravdy zemřel, v tom se historické prameny už mnoho let rozcházejí. A našlo se i mnoho těch, které u něj syfilidu zcela vyloučily, ačkoliv ta je jako důvod jeho skonu dodnes uváděna v učebnicích dějepisu. Další ale právě na syfilidě trvají bez jakýchkoliv pochybností.
Po několikaletém bádání syfilidu vyloučil například čelistní chirurg MUDr. Jiří Ramba. Naopak přesvědčený o důvodu jeho potíží byl profesor Jaroslav Hlava, který prováděl pitvu Smetanova těla.
Jak mohl skládat?
Prakticky žádnou ze symfonických básní – Vyšehrad, Vltavu, Šárku, Z českých luhů a hájů, Tábor ani Blaník – nikdy neuslyšel. Fakt, že je i přesto složil, svědčí o jeho nesporné genialitě. „Když posloucháme Smetanovy tóny, stáváme se lepšími lidmi. To jest známka pravého génia, že zušlechťuje a sílí!“ říkával o Smetanovi spisovatel Jan Neruda. Přesto se dočkal drsných urážek, když byl obviněn z toho, že kopíruje jiné autory. Tehdy se ho zastal i o sedmnáct let mladší Antonín Dvořák.
Musel oplývat velkou představivostí a snad chápal hudbu přímo nadpozemským způsobem. Spekulace, že by za něj tvořil tehdy někdo jiný, se nikdy nepotvrdily. Pracoval se svým vnitřním hlasem, tóny se mu vybavovaly v hlavě, a když ho nerušily zvuky okolního světa, mohl skutečně tvořit. Hudbu skládal pocitově. Hluchý byl například i Ludwig van Beethoven, a tak není Smetana jediný takový unikát ve světové hudební historii. Navzdory obdivuhodnému talentu byl na sklonku života Smetana umístěn do ústavu pro choromyslné, kde zemřel.
Co je to syfilis?
Syfilis je bakteriální infekce způsobená bakterií Treponema pallidum. Může postihnout různé části těla, včetně genitálií, sliznic, kůže a vnitřních orgánů. Syfilis je nemoc, která se často přenáší pohlavním stykem, ale může se také šířit vertikálně (z matky na dítě během těhotenství nebo porodu) nebo prostřednictvím krevního kontaktu (například při sdílení injekčních jehel).
Zdroj: redakce, classicpraha.cz, Český rozhlas, SZÚ
KAM DÁL: Bedřicha Smetanu týraly celý život bolesti hlavy. O sluch se připravil sám.
