Nacisté upalovali zaživa, matka zachránila dceru pod vlastním tělem. Česko má Lidice, Bělorusko Chatyň
Malá obec v Minské oblasti je jedním ze symbolů nelidského masakru druhé světové války. Stačil jediný den a místo, kde žilo téměř dvě stě lidí, přestalo existovat. Jen zázrakem zde přežilo sedm dětí a jeden dospělý. Dvě dívky ale zemřely následující den během dalšího masakru. Ostatní lidé z vesnice skončili v plamenech jedné chalupy. Co se přesně stalo?
Obec Chatyň byla 22. března roku 1943 cílem útoku převážně ukrajinských, ale i místních kolaborantů společně s jednotkami Waffen-SS. Za tento jeden tragický den přišli o život krutým způsobem všichni obyvatelé kromě sedmi dětí a jednoho dospělého. Proč se zdejší kolaborantské jednotky pustily bez milosti do nevinných obyvatel?
Partyzánská válka
Okupace Běloruska nacisty se v průběhu války nevyvíjela podle představ. Na rozsáhlém území země zde totiž fungovaly velmi dobře organizované jednotky místních partyzánů. Právě jejich útok 22. března roku 1943 byl předehrou k nelítostnému vyvraždění obce Chatyň.
Partyzánům se podařilo 6 kilometrů od této obce zaútočit na nacistický konvoj. Při tomto útoku zahynuli čtyři důstojníci včetně velitele jednotky Hanse Woellkeho. 118. prapor Schutzmannschaft tak vyhlížel pomstu, která byla opravdu krutá.
Upálení zaživa
Stalo se tak o den později, kdy zmíněná jednotka 118. pomocného policejního praporu s podporou 2. brigády SS Dirlewanger obklíčila obec Chatyň. Důležité je také zmínit, že pomocný prapor byl složen z dobrovolníků různých národností. Jednalo se převážně o Ukrajince, Bělorusy, Litevce a Lotyše.
Ti po 14:00 hodině odpolední začali vyhánět všechny obyvatele z domů, aby je shromažďovali ve zdejší velké stodole. Tu následně obložili slámou, uzavřeli východy a zapálili ohně. Uvnitř pochopitelně propukla šílená panika. Lidé se pokoušeli rozrazit zabarikádovaná vrata, ale to se jim podařilo příliš pozdě.
Jednotky, které dohlížely na „úspěšné“ dokončení masakru, totiž čekaly s nabitými samopaly kolem hořícího stavení. Hořící lidé vybíhali ze stodoly a vojáci je zabili palbou. Na místě zahynulo 148 lidí včetně 75 dětí do věku 16 let. Obec byla následně vyrabována a všechna stavení byla od základu zničena.
Zázrak?
V kontextu šíleného masakru lze hovořit i o zázraku. Masakr totiž překvapivě přežilo osm lidí. Konkrétně 3 děti: Vladimir Jackevič, jeho sestra Soňa a Alexandr Želobkovič se při přepadení vesnice skryli. Sedmiletý Viktor Želobkovič měl štěstí v neštěstí, kdy ve stodole přežil požár, protože byl přikrytý mrtvým tělem vlastní matky. Dvanáctiletý Anton Baranovskij byl jedním z těch, kteří z hořící stodoly unikli, a po střelbě předstíral, že je mrtvý.
Jediným dospělým, který masakr přežil, byl kovář Juzif Kaminskij, který se popálený probudil ve stodole po odchodu nacistů. Našel zde také svého umírajícího syna, který mu zemřel v náručí. Ze stodoly unikly také dvě popálené dívky, kterým se podařilo vběhnout do lesa a následně dorazily do sousední obce Chvorosteni. I tuto vesnici však následně nacisté srovnali se zemí a druhý masakr už dívky nepřežily.
Bělorusko patřilo za druhé světové války k nejpostiženějším zemím nacistického teroru. Z 9 200 běloruských obcí bylo podobným způsobem zlikvidováno 5 295, v některých případech i pětkrát v průběhu války. Nacisté zde byli u moci až do roku 1944. Celkem během druhé světové války zemřely přes 2 miliony občanů. Většina z nich v rámci protipartyzánské akce zvané „Winterzauber“.
Zdroje: redakce, heinonline.org, brill.com, britannica.com
KAM DÁL: Zrůdné chování Čechů vůči českým Němcům: Čistku odnesli muži, ženy, starci i děti.
