Nedělinova katastrofa na kosmodromu Bajkonur připravila o život desítky lidí. Před lidmi ji utajili
Stalo se to před šedesáti lety, v říjnu roku 1960. Na ruském kosmodromu Bajkonur byl ke svému startu připraven prototyp nové balistické rakety R-16, ale jak se brzy ukázalo, největší škody nadělala právě na místě startu. Při jejím výbuchu zde zahynulo podle oficiálních dat 78 lidí, další zdroje ale hovoří až o 126 lidech, kteří při tomuto pokusu našli smrt. Jak se to tehdy celé odehrálo?
Podle toho, co víme o rychlosti a možnostech šíření informací, s nimiž nechtělo sovětské vedení veřejnost seznamovat, se ani není čemu divit, že se podařilo tuto tragédii víceméně utajit až do devadesátých let, kdy bylo prvně možné nahlížet poměrně svobodně do archivů, v nichž se našly mimo jiné také informace o této katastrofě.
Spěchem k smrti desítek lidí
Mělo jít o raketu, která bude nahánět nepříteli strach už při vyslovení jejího názvu, a o zbraň, jež se stane trumfem tehdejší studené války. Všichni měli vědět, že Sovětský svaz je připraven a v případě nutnosti má co použít. V čele státu tehdy stál Nikita Sergejevič Chruščov, kterému velmi záleželo na urychlení zkoušek a prvního odpalu očekávaného armádního překvapení. Bohužel všechny systémy nebyly v době plánovaného startu dostatečně otestovány, a tak došlo k tomu, k čemu rozhodně dojít nemělo.
Nečekaný zážeh motorů
Raketa už byla připravena na svém místě, na odpalovací rampě, když náhle vybuchla. Stalo se to ve chvíli, kdy na ní pracovníci dokončovali poslední nutné práce před jejím vypuštěním do vzduchu. Jenomže právě v té chvíli došlo bohužel k zážehu motorů druhého stupně, plameny pronikly motorem, zničily palivovou nádrž motorů prvního stupně a pak už nikdo nedokázal zabránit masivnímu výbuchu a následnému požáru. Havárie se stala osudnou jak pro zaměstnance, kteří v té době odstraňovali poslední drobné závady na raketě, tak ale i přihlížejícím pozvaným vzácným hostům. Všichni našli smrt v nepředstavitelném žáru a plamenech, které po výbuchu zachvátily široké okolí rakety.
Hrůzné okamžiky
Celou katastrofu natáčely přítomné kamery, které tak mohly podat jednoznačnou výpověď o průběhu hrůzyplných okamžiků. Vyšetřovací komise tak mohla vidět, že lidé v blízkosti rakety zemřeli během okamžiku, zatímco přihlížející diváci ještě několik dalších chvil zápasili s otravou jedovatými zplodinami a s popáleninami.
Proč právě Nedělinova katastrofa?
Mitrofam Ivanovič Nadělin byl sovětský maršál a první velitel Strategických raketových sil Sovětské armády. Slavnostnímu vypuštění očekávané rakety R-16 byl samozřejmě přítomen a stal se jednou z obětí tohoto neštěstí. Následně byl pochován u Kremelské zdi, kde nalézay místo svého posledního odpočinku pouze skutečné osobnosti tehdejšího politického, a tedy i vojenského života. Oficiální verzí, kterou byla vysvětlena maršálova smrt, bylo ale letecké neštěstí.
Proč se to vlastně všechno stalo?
Stejně jako za mnoha dalšími katastrofami stála i za touto podle závěrů vyšetřovací komise lidská nedbalost a porušování bezpečnostních pravidel. Svůj lví podíl na tom měl i sám Nedělin, který ve snaze vyhovět Chruščovovi a vyzkoušet raketu ještě před výročím říjnové revoluce (které - jak víme - je v listopadu), trval na urychlení testů. Absolutní chybou pak byla snaha provádět poslední úpravy na raketě plné paliva a zcela připravené ke startu.
KAM DÁL: Tajemný a děsivý Vyšehrad. Rozsáhlé kasematy, gotický sklep a schovaný kostel v opevnění.
