Nedoceněná hvězda animovaného filmu: Hermína Týrlová inspirovala Hollywood
Tvorba královny české animace byla vždy originální a nápaditá. Ve filmu dokázala oživit kapesníček, ale také třeba hračky, které se zapojily do protinacistického odboje. Nelehké dětství nebylo překážkou pro výjimečnou kariéru Hermíny Týrlové.
Dalo by se říct, že byla jedna z největších průkopnic animovaného filmu. Její jméno se učili diváci po celém světě a bez ní by pravděpodobně nevznikl celosvětový trhák velké společnosti Pixar – Toy Story. Oživovat neživé se stalo její prací, ve které pokračovala až do svých 85 let.
Sirotek
Hermína Týrlová neměla ve svém životě pohodlně vyšlapanou cestu. Ve čtyřech letech jí zemřel otec a v jedenácti matka. Musela tak putovat do sirotčince a je otázkou, zda v této souvislosti hledat důvod jejího celoživotní dráhy, kterým byla tvorba primárně pro děti. Říct však, že to, co v animovaném filmu Hermína Týrlová dokázala, bylo pouze pro ty nejmenší, by jistě nebylo úplně přesné.
Směr profesního života ovlivnil její budoucí manžel Karel Dodal. Hermína Týrlová už v mladém věku inklinovala k divadelnímu prostředí, ale vedle zkušeného tvůrce animovaných filmů se stává velmi kvalitní kreslířkou a fázařkou.
V roce 1933 dokonce Karel Dodal zakládá studio zaměřené pouze na animovaný film, ale jeho odvážnému plánu nepřála politická situace.
Zlín, město animace
Baťa mění Zlín díky svému podnikání na úroveň státu ve státě. Úspěch a samozřejmě peníze lákaly i talentované tvůrce, kteří zde našli uplatnění v reklamní branži. Filmové ateliéry vybudované ve třicátých letech lákají velká jména i z Prahy.
První film, kterým se Hermína Týrlová zapsala do dějin kinematografie, je loutková groteska s postavičkou Ferdy mravence. Pro druhý film spojila síly s Bořivojem Zemanem a jako asistenta si vybrala začínajícího Karla Zemana. V roce 1944 shořel ateliér včetně negativu celého snímku a to se neblaze promítlo na jejím zdraví.
Karel Zeman celý snímek natočil znovu a získal s ním obrovský úspěch na festivalu v Cannes, což byla další rána do už tak bolestivého projektu. Hermína Týrlová totiž odmítla, aby její jméno uvedl do titulků, což ji následně po úspěchu filmu velmi mrzelo.
Vzpoura hraček
Pravděpodobně nejznámější snímek její tvorby je Vzpoura hraček. Ten vznikl velmi krátce po konci druhé světové války a Hermína Týrlová se s tímto tématem vypořádává po svém. Útok hraček na gestapáka, který chce zatknout majitele hračkářské dílny, je jedno z nejoriginánějších filmových děl naší kinematografie. Světově proslulý Příběh hraček od amerického studia Pixar nezapře svoji inspiraci ve filmu z roku 1946.
Rukopis v díle Hermíny Týrlové je postaven na neustálém objevování, jak lze pracovat se specifickými materiály. Vrcholné dílo, které její pokusy mistrně představuje, je Uzel na kapesníčku v roce 1958.
Osobnost československého animovaného filmu aktivně pracovala až do svých 85 let, kdy jejím posledním snímkem byla krátkometrážní Pohádka na šňůře. Umírá ve vysokém věku 92 let a zanechává za sebou 58 animovaných filmů.
