Nejostudnější závodník v olympijské historii není dopující Rus, ale císař Nero

Ruska Valijevová neprošla dopingovou kontrolou na mistrovství Ruska v prosinci 2021, vyšlo to však najevo právě až během olympiády v Číně. Byla dodatečně diskvalifikovaná a Rusko přišlo o zlato. Její právníci se sice snažili rozhodnutí vehementně zvrátit mimo jiné tvrzením, že když její dědeček chystal pro svoji tehdy patnáctiletou vnučku dort, upadl mu do něj jeho lék trimetazidin.

Druhá verze obhajoby byla, že zbytky zmíněného léku zůstaly na prkénku, na které následně dezert pro krasobruslařku položil. Nevěřil tomu zřejmě vůbec nikdo včetně soudců Sportovního arbitrážního soudu. Ti potvrdili odebrání týmového zlata i čtyřletý zákaz činnosti pro Valijevovou.

Nechutné hry s císařem

Vystupování a argumenty ruské krásky však nejsou ničím v porovnání s tím, co známe z historie. V roce 67 n. l. se konaly olympijské hry, které měly být oslavou chrabrosti a dokonalosti. Ve 29 letech se Nero Claudius Caesar Augustus Germanicus, okouzlený láskou k řecké kultuře, ale i vlastní arogancí, rozhodl, že je pro nejlepší sportovce důstojným soupeřem. Pokud ještě tápete, o koho šlo, tak ano, o vládce římské říše. Což už samo o sobě bylo celkem problematické.

Řecko ztratilo svoji nezávislost v polovině 2. století př. n. l., takže císařovo „infiltrování“ se do události, která byla v té době vnímána jako ryze řecká, bylo vnímáno s nevolí. Ale nejen v Řecku, samozřejmě i v Římě, kde se ozývalo mnoho hlasů lidí, kteří hry považovali za nechutné. Svléknout se do naha a předvádět se před řvoucí lůzou bylo zejména pro římskou šlechtu ponižující a nehodné císaře.

Vymyslel si disciplíny na míru

Záznamy neříkají, zda Nero soutěžil nahý, ale popisují, jak se do dějiště her vydal s obrovským doprovodem a od první chvíle dával jasně najevo, že on je ten nejlepší, když k tomu využíval svoji moc. Řeky rozlítilo už to, že císař požadoval, aby se hry konaly v době jeho příjezdu, nebral tak ohledy na čtyřletý cyklus, který známe dodnes. 

Jestli si představujete ne zrovna hubeného Nerona, který holdoval lenošení a opíjení, jak běhá a skáče s osvalenými sportovci, nemusíte. Nic takového se nedělo, fyzické aktivity ho ani nelákaly. Naopak miloval umění a díky astronomickým úplatkům se tedy poezie, hra na lyru, zpěv a herectví zázračně staly olympijskými sporty v roce 67 našeho letopočtu. Nero zkrátka požadoval, aby byly do programu přidány disciplíny, ve kterých se považoval za experta. A pak se nechal prohlásit za vítěze každé z nich.

Závody vozů a jasný vítěz

Na rozdíl od mnoha jiných událostí, které Nero „vyhrál“, byly závody vozů skutečnou olympijskou kategorií. Závody dvou a čtyř koňských vozů se na hipodromu konaly od roku 680 př. n. l. Byly to jediné akce, které mohly mít vítězku, protože za vítěze byli považováni majitelé vozů nebo koní, nikoli účastníci.

Nero se rozhodl vstoupit do závodu „čtyřkolek“. Jak název napovídá, jednalo se o vozy, které byly taženy čtyřmi koňmi. Nicméně, v dalším projevu neúcty k tradici, Nero nechal do svého vozu zapřáhnout hned deset zvířat. V jedné ze zatáček však ztratil kontrolu nad řízením a byl z vozu vyhozen. Ani to mu ale nezabránilo v tom, aby se prohlásil za vítěze. 

Jeho triumfální návrat

Zatímco se za něj všichni zúčastnění styděli, Neronův „úspěch“ na olympijských kolbištích posloužil k dalšímu rozdmýchání jeho ega. A to natolik, že se rozjel po celém Řecku a zúčastnil se tolika sportovních akcí, kolika jen mohl, a o každé z nich podal zprávu Senátu, jako by šlo o velké vítězství v bitvě.

Mimochodem, skutečné bitvy, do kterých byl Řím v té době zapleten, nedopadly dobře. Když císař konečně ustoupil prosbám Senátu a vrátil se domů, požadoval veřejný průvod, v němž se předvádělo 1 808 cen za první místo. Škoda, kterou Nero způsobil řecko-římským vztahům, však byla obrovská.

Zdroje: history.co.uk, olympedia.org, wisegeek.com

KAM DÁL: Zmutovaní vlci v Černobylu mají zvláštní schopnosti, které mohou změnit léčbu rakoviny.