Největší mystifikační akce StB: Stál za ní špión Bittman a televizní štáb, který chtěl sólokapra. A Štrougal samozřejmě
Bedny s údajnými dokumenty nacistů skončily na dně Černého jezera v roce 1964. Mohli za to příslušníci StB, kteří chtěli vytvořit tlak na západoněmeckou vládu proti promlčení válečných zločinců. Mohla za to jedna reportáž Československé televize a chytrý tah ministra vnitra Lubomíra Štrougala, který měl v ruce dokumenty od sovětské tajné služby.
Celá dezinformační akce se začala zcela náhodou. Štáb Československé televize se svou Zvědavou kamerou prozkoumával pověst o šumavském Čertově jezeře, jehož voda měla mít zázračné konzervační vlastnosti. Tehdy tam potápěči, spolu s Ladislavem Bittmanem, objevili několik beden s válečnou municí. A tak se zrodil plán.
Tlak na západní Německo proti promlčení válečných zločinů
Bittman v červenci roku 1964 zorganizoval akci, při níž StB do nedalekého Černého jezera potopila bedýnky s dokumenty. Uvnitř byly ale jen prázdné papíry. Byli přizváni novináři i úřady a následně vylovený nález byl odeslán k následnému zkoumání.
V září téhož roku ministr vnitra Lubomír Štrougal na tiskové konferenci, kde pochopitelně nechyběli ani novináři ze zahraničních médií, ukázal dokumenty, které měly pocházet z vylovených beden. Nebyly to ale ony. Byly to dokumenty od sovětské tajné služby. Tento nález pomohl vyvolat drsný tlak na západní osobnosti proti promlčení válečných zločinů. Ovlivnil veřejné mínění i politiku. Lhůta, po které by byly promlčeny, totiž končila rokem 1965. Tato akce ji prodloužila o celých pět let.
Televizní štáb byl lačný po senzacích
Akce zvaná Neptun byla vlastně stvořena náhodou. Publicistický pořad Zvědavá kamera měl tou dobou potíže, protože kritizoval v reportáži třídní hledisko při přijímání studentů do škol. A tak hledali nějaké nekonfliktní téma.
Když našli válečnou munici v Čertově jezeře, Bittmana to inspirovalo ke zpravodajské hře, kterou mu schválili Sověti i nejvyšší československá místa. A tak padla volba na blízké Čertovo jezero. Proč na dno jezera putovaly prázdné papíry? Sovětská tajná služba nestihla listiny, pocházející například z nacistického Říšského hlavního bezpečnostního úřadu, dodat včas. Když se na místo i se štábem Československá televize vrátila, Bittman byl i s dalšími potápěči připraven na fascinující úlovek. Ten další týdny zkoumali ti nejpovolanější odborníci, aby se pozdržel čas, než Sovětský svaz dodá, co slíbil.
Hlavní článek začal mluvit
Štábu Zvědavé kamery sice tehdy přišla vstřícnost komunistické bezpečnosti nějaká podezřelá, touha po fascinujícím příběhu a sólokapru ale převýšila jakékoliv domněnky. Navíc už se něco podobného o rok dříve stalo. V Toplitzkém jezeře v Rakousku byly objeveny bedny plné falešných bankovek, které tam na konci války schovali nacisté. Shoda okolností dala vzniknout legendě, která pomohla k úspěchu tajné dezinformační akce StB.
Mělo to ale háček. Po srpnu 1968 Ladislav Bittman emigroval do Spojených států, kde začal mluvit. Používal jméno Lawrence Martin-Bittman a prozradil nespočet agentů komunistické bezpečnostní služby, ale také úplnou pravdu o bednách ze šumavského jezera.
Svůj život později zasvětil dezinformacím
Americké služby tehdy informoval, jaké činnosti prováděly komunistické rozvědky, jak fungují, a dokonce v květnu 1971 vypovídal pod krycím jménem Lawrence Britt před výborem Senátu amerického Kongresu. Československé soudy ho za to v nepřítomnosti odsoudily k trestu smrti a propadnutí majetku. Rehabilitován byl v roce 1994.
Své zkušenosti sepsal do několika knih, které byly vydány v Německu, Španělsku, Kanadě, USA i Indonésii. Přednášel na Bostonské univerzitě, aktivně se věnoval studiu dezinformací a propagandy a své působení ukončil s titulem emeritní profesor. Zemřel v září 2018 ve věku 87 let v Rockportu.
Zdroj: sumava.cz, e15.cz, iDNES.cz, denik.cz
KAM DÁL: Operace KFC. Nešlo o obalované kuře, ale o to, jak a kam před Hitlerem skrýt korunovační klenoty.
