Nelegální boxerské zápasy a pytlačení: Je dnes možné žít mimo společnost?

Britská spisovatelka a vystudovaná historička Fiona Mozley (* 1988) debutovala v roce 2017 románem Království Elmet. Mezi čtrnácti zeměmi, v nichž má tento pozoruhodný titul vyjít, je i Česká republika. Knihu Království Elmet, která se před dvěma roky dostala na seznam nominovaných na prestižní Man Bookerovu cenu, vydalo ve sledované edici Světová knihovna nakladatelství Odeon.

Pryč ze společnosti

Tam také začátkem letošního roku vyšel, rovněž debutový, román amerického spisovatele Gabriela Tallenta Absolutní miláček. Příběh o svéhlavé čtrnáctileté Turtle, která žije na severu Kalifornie v kopcích, takřka v divočině, a kterou její otec Martin vychovává především tak, že jí ukazuje, jak používat střelné zbraně, zaujal čtenáře, ale i kritiky nejprve ve Spojených státech a poté v mnoha dalších zemích. A Tallentův téměř pětisetstránkový román může Království Elmet čtenářům lecčím připomínat.

I zde se setkáme s rodinou, která žije v podstatě odříznuta od civilizace. V čele této rodiny stojí taťka. Tak jej oslovují jeho dvě děti, pravda je však taková, že zdrobnělina se vůbec nehodí k jeho kolosální postavě a neuvěřitelné síle, díky níž se stal hvězdou podzemních boxerských zápasů. Ke svým dvěma dětem se tento nepřemožený a zdánlivě nepřemožitelný zápasník a v mnoha ohledech společenský vyvrhel chová až překvapivě láskyplně.

Daniel, vypravěč celého románu, popisuje s časovým odstupem, jak starší Cathy prožila strastiplný zážitek se třemi spolužáky. Ti ji nejdříve fyzicky obtěžovali a poté, co si to s nimi Cathy v bitce vyřídila, na ni "žalovali". Spravedlnosti však nebylo učiněno zadost, jelikož Cathy je dcerou nepřizpůsobivého otce, a tak její obrana přišla vniveč. Krátce po této zkušenosti taťka ji a jejího bratra Daniela z povinné školní docházky vysvobodil a výchovu jim od té doby poskytuje "škola života".

Společně s taťkou žijí Cathy a Daniel na pozemku, jenž jim nepatří. Patřil však jejich matce – která se patrně předávkovala, její osud není čtenářům zcela odhalen –, a tak na něm taťka vlastníma rukama vystavěl dům. Právě kvůli tomuto domu, respektive kvůli ilegálně zabranému pozemku, se rodina dostává do potíží s panem Pricem, bohatým vlastníkem půdy, a s jeho dvěma syny.

(Nad)časové?

Ve svém debutovém románu vsadila mladá prozaička, které nebylo v době vydání knihy ani třicet, jednak na silný příběh, jednak na krajinu kolem města Yorkshire, kde se mezi pátým a sedmým stoletím rozkládalo království Elmet. To bylo, jak čteme v mottu z pera básníka Teda Hughese, "poslední nezávislé keltské království na území Anglie". Příběh je sice orámován současnými kulisami, ale aspiruje na nadčasový rozměr. Nadčasovost v kombinaci s aktuálností se projevuje i v příběhové kostře románu. Tu tvoří revolta proti bohatým vlastníkům půdy, kteří zchudlé obyvatele využívají, ba zneužívají.

Pozoruhodný je český překlad této knihy. Překladatelka Martina Knápková použila v přímé řeči postav velmi příznakový styl, který se jen hemží slovy jako "čovek", "vobchody" apod., jež skvěle zapadají do celkové výstavby i vyznění románu.

Byť se Království Elmet v rámci čtenářsky vyhledávané edici netěší takové pozornosti jako třeba kniha Serotonin Michela Houellebecqa, která vyjde již za pár dní, je nepochybné, že v nominacích na Man Bookerovu cenu byl tento román plným právem.