Památný a tragický souboj byl důležitý i z jiného důvodu. Na základně RAF v britském Pembrey přistál onoho dne, 23. června 1942, německý letoun Focke-Wulf Fw 190A-3. Což poskytlo Britům unikátní příležitost k prozkoumání tohoto obávaného stroje. Incident odhalil technologické výhody Luftwaffe a ukázal odvahu československých letců, kteří hráli v tomto leteckém souboji klíčovou roli.

Moderní německý stíhací letoun byl postrachem RAF

Na začátku druhé světové války mělo Královské letectvo (RAF) taktickou výhodu v boji vzduch-vzduch s technologicky vyspělým a rychlým letounem Supermarine Spitfire. Podle serveru planehistoria.com se však situace drasticky změnila s příchodem německého Focke-Wulfu Fw 190 v srpnu 1941. Ve vzdušných soubojích se Fw 190 rychle ukázal jako více než zdatný soupeř, neboť letouny Spitfire překonával v soubojích v malých až středních výškách.

Göring si tajemství letounu střežil

Luftwaffe proto udržovala přísný kodex utajení kolem Fw 190, a to až do té míry, že vrchní velitel Luftwaffe Hermann Göring vydal rozkazy zakazující pilotům Luftwaffe létat s Fw 190 přímo nad britskou půdou, aby se zabránilo sestřelení a získání neporušeného exempláře. Britská vojenská rozvědka vymýšlela různé plány, jak ukořistit Fw 190 a dopravit ho zpět do Británie. Mezi ně patřilo vyslání německy mluvícího důstojníka RAF převlečeného za pilota Luftwaffe na okupované území, aby zinscenoval problémy s motory v jiném letadle a požádal o přesednutí do Fw 190 po přistání, komando na francouzském pobřeží mělo poté jeden ze strojů násilím ukrást.

Odvaha našich letců i jejich ztráty

Spojenecké bombardéry se ten den vracely v doprovodu naší stíhací peruti pod velením podplukovníka (wing commander) Aloise Vašátka, leteckého esa s 26 potvrzenými sestřely. Čechoslováci se pustili s nepřítelem do nerovného souboje, protože jejich „pětky“ (Spitfire Mk.VB) za výkony Fw 190 zaostávaly. Ukázali neuvěřitelnou odvahu a dovednost, když se nebáli postavit elitním a zkušeným německým pilotům. Bombardéry se dostaly zpět na základnu všechny a v pořádku, ale jejich bezpečný návrat vykoupil československý pluk ztrátou sedmi stíhačů. Mezi nimi byl také velitel, podplukovník Vašátko, který se srazil s Focke-Wulfem poddůstojníka Reuschlinga. Zatímco Němec ze zničeného stroje dokázal vyskočit a byl zajat, Vašátkovo tělo nebylo nikdy nalezeno.

Český četař utahal německého nadporučíka

Jedním z německých útočníků byl nadporučík Faber. Toho si vyhlédl náš stíhač František Trejtnar a zahájil s ním manévrovací souboj. Německý pilot během souboje ztratil orientaci, letouny se dostaly až nad Exeter a Faberovi se cílevědomého Čechoslováka nedařilo setřást. Během tohoto duelu se Trejtnar projevil jako mimořádně zručný pilot, ale na zkušeného Němce v lepším stroji nakonec nestačil. Nepřátelský pilot vystoupal do slunce, provedl tzv. Immelmannův překrut a čelním útokem svého pronásledovatele sestřelil. Trejtnarovi se však i přes zranění střepinou podařilo z letounu vyskočit.

Radost z vítězství vystřídal šok

Vítězný souboj otupil pozornost německého pilota a vzápětí se dopustil těžko uvěřitelné navigační chyby. Bristolský záliv zaměnil s kanálem La Manche a namísto jižního kurzu na domovskou základnu směřoval na sever, hlouběji do britského vzdušného prostoru, nad Wales. Rozhodl se přistát na nejbližším letišti, jímž byla základna RAF v Pembrey v Anglii. Pozemnímu personálu Královského letectva, které nevěřilo vlastním očím, zamával Herr Oberleutnant ještě před přistáním křídly, aby oznámil sestřel, a pak už na britském letišti hladce přistál. Četař Jeffreys vyskočil na křídlo Focke-Wulfu a Fabera zajal namířenou signální pistolí, neboť jako člen pozemního personálu nebyl ozbrojen. A spojencům se do ruky dostal nepoškozený obávaný stroj.

Kořist byla pečlivě zkoumána

Ukořistěný letoun byl nejprve zcela rozebrán a prozkoumán britskými inženýry. Potom byl stroj znovu sestaven a pečlivě testován. Jedním z takových testů bylo jeho nasazení do simulovaných leteckých soubojů s novým Spitfirem Mk.IX, což pilotům RAF umožnilo nejen seznámit se s novým letounem, ale také jej přímo porovnat s nepřátelskou stíhačkou a procvičit si, jak Fw 190 vymanévrovat. V závěrečných zprávách po ukončení testování a simulací dospěli inženýři a piloti RAF k závěru, že Fw 190 byl dobře navržený stíhací letoun, ale měl problémy ve větších výškách. Nakonec se stroj stal součástí 1426. letky RAF (někdy žertem označované jako Rafwaffe) nepřátelských letadel, kde piloti RAF prováděli prohlídky ukořistěných letadel Luftwaffe. K tomuto prvnímu se později připojily další tři Fw 190, jejichž piloti také omylem přistáli na britských leteckých základnách kvůli dezorientaci.

Němec úspěšně simuloval, že je cvok

Další osud německého pilota popisuje server military-history.fandom.com. Po svém zajetí byl Faber internován v Kanadě. Tam se mu podařilo úspěšně přesvědčit britské úřady, že trpí epilepsií, a v roce 1944 povolily jeho repatriaci. Krátce po svém návratu se opět zapojil do bojů a létal v předních liniích. František Trejtnar se po válce vrátil do Československa a rozhodl se zůstat v armádě, ze které byl v roce 1950 propuštěn. Další život strávil v Brně. Zemřel v roce 1982.

Zdroj: autorský článek

KAM DÁL: Generál SS a jeho miliardové konto