Nesmrtelný Pepek Námořník baví diváky již devadesát let. Jeho autora inspirovala skutečně žijící osoba
Už tomu bude 90 let, co světlo světa spatřil Pepek Námořník. Na veřejnosti se totiž poprvé objevil jako vedlejší postavička v newyorském listě Evening Journal v populárním minikomiksu Thimble Theatre, a to 17. ledna 1929. Jeho cesta k nesmrtelnosti však vedla přes animovaný film, v němž poprvé zazářil v roce 1933.
Autorem Pepka Námořníka byl talentovaný americký karikaturista Elzie Crisler Segar (1894-1938). Jedna z jeho komiksových postav Castor Oyl potřeboval námořníka, jež by mu pomohl s navigací jeho lodě - a Pepek Námořník byl na světě.
„Ty jsi námořník?“ zeptal se ho tehdy jeden z hrdinů komiksu. „Cos myslel? Že jsem kovboj?“ odpověděl Pepek při svém prvním veřejném vystoupení a hned si ukradl show pro sebe a stal se hlavní hvězdou komiksu. Elzie Segar se Pepkovi Námořníkovi věnoval až do své předčasné smrti v roce 1938.
Animovaným filmem k nesmrtelnosti
Za filmovým úspěchem Pepka Námořníka stojí rozhodně studio Maxe Fleishera, jenž na počátku třicátých let minulého století začalo točit kreslené grotesky s Pepkem v hlavní roli. A dnes je jasné, že to byl dobrý tah.
V nich Pepek Námořník už i promluvil, a to jako správný starý mořský vlk drsným hlasem amerického herce Jacka Mercera (1910-1984). Jeho věčným rivalem se stal Bluto, kamarádem Wimpy a něžnou část zastupovala dlouhoruká a povlávající Pepkova přítelkyně Olive Oyl.
Kdo byl inspirací?
Karikaturista Elzie Segar se většinou nechával při své tvorbě inspirovat reálnými lidmi ze svého okolí v Chesteru ve státě Illinois, tudíž i Pepek Námořník má v sobě něco ze žijící postavy. Tou byl legendární místní drsňák Frank "Rocky" Fiegel, který nešel pro facku daleko.
V hospodských bitkách se vyžíval a zvláště v těch, kterých se účastnilo hned několik lidí naráz. Fiegel příliš krásy nepobral, dokonce byl prý opravdu škaredý a velkou silou nevynikal. Údajně to však byl on, kdo miloval špenát a fajfku neodložil ani v koupelně.
Bez špenátu ani ránu
Pepek námořník svou oblibou špenátu figuroval i jako humorně pojatá reklama na tuto zeleninu. Jím se dopoval ve chvílích, kdy mu docházely v bitce s jeho sokem Blutem síly a potřeboval se posilnit. To mu pak špenátové konzervy přišly vhod.
Špenát se díky Pepkovi Námořníkovi stal tak populární, že ho jedly s oblibou i malé děti, jež ho dříve odmítaly. Své o tom vědí v městě Cristal City v americkém státě Texas, kde se výroba špenátu stala dominantním průmyslovým odvětvím. Za tento úspěch vděčí právě Pepkovi Námořníkovi. Však mu také pěstitelé špenátu postavili v roce 1937 ve městě sochu.
Další sochu má Pepek Námořník také v illinoiském městě Chester, kde je také jeho funklub a muzeum. Tato bronzová socha se nachází v Elzie C. Segar Memorial Parku a je vysoká 1,8 metru a váží něco okolo 410 kg. Každým rokem se zde po svátku práce o víkendu koná setkání fanoušků Pepka Námořníka, které se nese v rodinném duchu.
