Nešťastná krásná nevěsta Jackie Kennedy: Brala si záletníka. Svatba byla úplně jiná, než chtěla

Jackie a hlavně členové její rodiny nikdy neměli hluboko do kapsy, rod Bouvierových byl finančně zajištěný. Jenomže brzy po jejím narození přišel rozvod rodičů, a tak přišla o klidné rodinné zázemí. Přesto jako inteligentní dívka mohla studovat, cestovat a také snít o tom, po čem toužila nejvíc – o velké, šťastné a zajištěné rodině, o manželství s úspěšným mužem. Zatím se o sebe víceméně starala sama, když od svých třiadvaceti let pracovala jako fotoreportérka u Washington Times Herald, a dokonce měla tu čest dokumentovat pro tento deník svatbu a korunovaci Alžběty II., britské panovnice. 

Štěstí, nebo prokletí? 

V té době už ale měla i trochu jiné, tehdy ještě radostné „starosti“. Už rok byla nablízku tehdejšímu kongresmanu Johnu Fitzgeraldu Kennedymu, pohlednému a politicky mocnému muži s ambicemi i možnostmi dotáhnout to opravdu daleko. Vlastně nejdál, jak jen to bylo ve Spojených státech možné. Jaká náhoda je svedla dohromady? Byla to slavnostní večeře u známé washingtonské rodiny Barlettových, kam byli oba pozváni. První setkání se sice v lásku ještě neproměnilo, ale to další, přímo na půdě kongresu, už bylo osudové. Jackie tam přišla na exkurzi s kolegy z univerzity a JFK napodruhé už nezaváhal. Pozval krásnou dívku na schůzku a od té doby mu stála po boku až do jeho smrti. Nejprve ale bylo potřeba vypořádat jednu „nepříjemnost“. Budoucí prezident měl tehdy jinou přítelkyni, kterou nebyl nikdo jiný než samotná Audry Hepburn. Přednost ale přece jen dostala Jackie. 

Představy a skutečnost

Po dvou letech od seznámení se začala chystat svatba, její termín připadl na 12. září 1953. Bílé šaty s vlečkou, spousta svatebčanů, velký obřad, honosná hostina – tak právě tohle všechno Jackie určitě nechtěla. Představovala si soukromou oslavu lásky dvou zamilovaných lidí. Jenomže to by si nesměla brát jednoho z nejznámějších a nejobletovanějších (dosud svobodných) mužů velké Ameriky. Kennedyové zkrátka nemohli dopustit, aby se o svatbě v jejich rodině mluvilo jinak než v superlativech. A tak krásná mladá dívka prvně naplno pocítila, co to znamená přivdat se do rodiny politiků. Radost z toho rozhodně neměla. 

Šaty „pro princeznu“

Jediné, co se nevěstě podařilo prosadit, bylo místo svatby. Šlo o Newport na Rhode Islandu. Všechno ostatní ale musela odevzdat do rukou ženichovy rodiny, a to včetně vlastních šatů. Moderní dívka si vysnila jednoduché elegantní šaty podle tehdejší evropské módy, místo toho dostala spoustu spodniček, krajek, volánků a tolik látky, že muselo být hodně těžké se v takových šatech vůbec pohybovat. Však se o své róbě Jackie také vyjadřovala s patřičným despektem, ale vzít si ji prostě musela. Nebyl to jediný ústupek, který ji čekal. 

Stovky cizích lidí

Malý příjemný soukromý obřad? Ale kdepak, na svatbu tak nadějného politika musí přece přijít všichni! A tak nešťastná nevěsta mohla jen smutně sledovat, jak se plní další a další stránky jmény pozvaných hostů, které nikdy neviděla, ale mohli by být v budoucnu užiteční. Jackie se s tím vším silou vůle a své lásky k Johnovi dokázala vyrovnat, ale to ještě netušila, co ji čeká přímo ve svatební den, i když předsvatební večeře, která je v Americe tradicí, leccos předznamenala. Jackiina matka na ni „zapomněla“ pozvat svého prvního manžela – tedy i biologického otce nevěsty. Patrně se s ním nechtěla setkat, navíc dobře věděla, že jde o muže, který jen těžko odolá alkoholu. Možná tak dceři v dobré vůli nechtěla zkazit slavnostní okamžik, ale všechno dopadlo docela naopak. 

Bez otce a v depresi 

John Bouvier, otec nevěsty, se toho večera ze žalu opil tak, že nebyl druhý den ráno vůbec schopen vstát a doprovodit dceru k oltáři, jak slíbil. Pro nevěstu to byla další ohromná rána, kterou málem nepřekonala. Svědkové, kteří byli na svatbě přítomni, dokonce potvrdili, že nebylo daleko od jejího zrušení. Jackie propadla depresi. Dokonce ani ženich nebyl tak šťastný, jak by se dalo v takové chvíli čekat. Dobře si totiž uměl spočítat, že jako vyhlášený proutník bude mít přece jen trochu přistřižená křídla. O jeho lásce k ženám věděla i jeho nastávající manželka, ale ve své dívčí naivitě měla pocit, že jej po svatbě změní. Nezměnila, ale naučila se mu jeho zálety trpět – výměnou za moc a bohatství. 

Smutná nevěsta, nešťastná žena

Honosná svatba se nakonec přece jen odehrála podle scénáře, který do posledního detailu sepsali (a také zaplatili) Kennedyovi. Z Jackie Bouvier se stala paní Kennedy a mohla začít slibovaná pohádka. Jaká ale byla doopravdy? Další ženy v ložnici jejího manžela, předčasně narozená první dcera byla pohřbena, stejně tak čtvrté narozené dítě, syn Patrik, který žil jen jediný den. Radost Jackie dělaly dvě prostřední děti, dcera Caroline a syn John, často bezhlavé nakupování, kterým zaháněla smutek, a později starost o Bílý dům. To všechno jen do 22. listopadu roku 1963, kdy jejího muže zavraždili dvěma výstřely při návštěvě Dallasu. 

Zdroj: sheknows.com, the-express.com, express.co.uk

KAM DÁL: Smrti malého Kennedyho by dnes lékaři zabránili. Dokáží operovat i půlkilové předčasně narozené děti.