Operace Rudý úsvit – hanebný konec Husajna. Američané ozbrojeného diktátora vytáhli potupně z díry
Při operaci Rudý úsvit měla speciální jednotka jasný úkol – fyzicky dopadnout Saddáma Husajna, jehož režim se americkou invazí s podporou spojenců zhroutil. Svržený diktátor, ač byl ozbrojen, nekladl žádný odpor, až následně u soudu. Jeho legitimitu však nikdy neuznal.
Američané měli před samotnou invazí na irácký režim vedený diktátorem Saddámem Husajnem poměrně dlouho spadeno. Nevypočitatelný diktátor a štědrý sponzor terorismu měl přechovávat na iráckém území zbraně hromadného ničení a měl být napojen na teroristickou síť Al-Kajdu. Jak později potvrdila CIA v roce 2005, v Iráku nebyly nalezeny žádné zbraně hromadného ničení, což ostatně přiznávají také paměti bývalého ministra obrany Donalda Rumsfelda nazvané Known and Unknown.
O deset let později v roce 2015 pak byly odtajněny další dokumenty CIA, které hovoří o tom, že během války vykoupily USA pomocí iráckého prostředníka větší množství starých zbraní hromadného ničení v rámci tzv. operace Avarice.
Husajn jako hrozba pro mezinárodní mír
Každopádně bývalý americký prezident George W. Bush označil Husajna za hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost. Na druhé straně je třeba samotný zásah považovat za značně kontroverzní, protože invazi neschválila Rada bezpečnosti OSN. Tak či onak, cíl byl jasný – svrhnout režim Saddáma Husajna, který USA považovaly za sobě nebezpečný. V březnu 2003 začal americký vpád s podporou spojenců. Koaliční síly se zmocnily Bagdádu na začátku dubna 2003 a později i celé země poměrně rychle. V průběhu operace Irácká svoboda přišli o život v přestřelce s Američany i dva Husajnovi synové Udaj a Kusaj.
Američanům se však prozatím nedařilo zajistit svrženého diktátora Husajna, skrýval se na neznámém místě, protože z Bagdádu včas utekl, jak uvádí web army.mil. Američané šli po stopě postupně, v červnu 2003 zajali diktátorova tajemníka. Nicméně od něho se nedozvěděli relevantní informace.
Zformování speciální jednotky
Američané proto vybrali elitní jednotku Task Force 121, která sestávala z příslušníků Delta Force a dalších útvarů, aby v rámci operace Rudý úsvit nenáviděného muže dopadla. Chris VanSant, člen Delta Force a účastník „honu“ na Husajna, byl již unavený, protože se nedařilo cíl najít. „Měsíce ubíhaly, byli jsme už trochu unavení z hledání Husajna, stále se to totiž nedařilo,“ přibližuje jeho svědectví televize Fox News.
Husajn se po invazi skrýval v malém městě Ad-Dawr poblíž Tikrítu, kde se narodil. Jednotka dostala informaci, že právě tam by se mohl svržený diktátor ukrývat. A informace se posléze potvrdila. Dříve neomezený vládce Iráku pobýval na jedné z odlehlých farem.
Kde se skrývá svržený diktátor?
Dne 13. prosince 2003 dorazila americká jednotka na místo a začala Husajna intenzivně hledat. Měla vytipovaná dvě místa, kde by se mohl skrývat, nicméně později zjistila, že se nenachází ani na jednom z nich. Náhodou však objevila díru ukrytou v zemi. A tam byl Husajn. Překvapeného muže se zanedbaným zevnějškem vytáhli ven Američané.
Husajn měl u sebe zbraň, a tak jej vojáci udeřili a zpacifikovali, aby pro ně nepředstavoval bezprostřední nebezpečí. Hon byl u konce a diktátora čekal později soud. Husajn ho však neuznal a soustavně ho narušoval a označoval se stále za legitimního prezidenta Iráku.
Soud a poprava
V roce 2006 irácký soud vynesl verdikt, který zněl jasně – trest smrti provazem. Husajna tribunál shledal vinným ze zločinů proti lidskosti. V té době byly slyšet hlasy, že se jednalo o politický proces a že bývalý prezident Iráku neměl možnost se účinně obhajovat. Na každý pád se země propadla do dlouhodobého chaosu a rozpoutala se občanská válka mezi šíity a sunnity. Pro Američany byl vpád do Iráku z dlouhodobého hlediska kontraproduktivní.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Předchůdce stíhačky F-16: Letoun F-4 Phantom řádil ve Vietnamu i ve válce v Zálivu.
