Panovníci, kteří nedělali z nevěry velké haló

Historie ukazuje, že bylo výhodnější dělat mrtvého brouka nebo se také pustit do pikantních dobrodružství. 

Marie Terezie 

Marie Terezie byla krásná a chytrá, František Štěpán Lotrinský zase pohledný a společenský. Ještě před svatbou si vyměnili nespočet dopisů, kde se vyznávali z lásky, neskrývali vášeň a vzájemnou úctu. Samotné manželství ale procházelo jednou krizí za druhou. Poté, co Marie Terezie porodila třetí dceru, přestal její manžel věřit, že se někdy dočká syna. Po chuti mu nebyla ani samota. Zatímco královna musela vládnout a pevně držet opratě Uher a širokého okolí (byla arcivévodkyně rakouská a královna uherská a česká), František se nudil. Každý druhý den sice pořádal bály a hostiny, pil a debužíroval, ale bez své manželky, kterou i přes značné odcizení stále miloval, se cítil odstrčený.

Když zemřel jeho otec a on nastoupil do čela svaté říše římské, měla Marie Terezie jedinečnou šanci vyrovnat síly. Ale nechtěla jako královna, která si za dlouhé roky vybudovala jméno a respekt, hrát druhé housle. A tak se každý vydal svou vlastní cestou. Manželství pokračovalo, ale ze strany Františka šlo spíše o volný vztah. Marie Terezie neměla čas ani energii na to, aby svého muže přesvědčovala, že ona je ta pravá a jediná. Moc dobře věděla, že i její vinou se ze svazku vytratila jiskra a nespoutanost. A tak nastavila jasná pravidla. 

Trvala na společné ložnici. To aby si ji František každou noc připomněl. 

Pověřila své pobočníky, aby sledovali manželovy milenky. A těm pak sehnala ženichy. 

Hraběnku Vilemínu Auerspergovou ignorovala a po její smrti zaplatila všechny dluhy.  A byly to nemalé peníze. 

Ani Marie Terezie ale nepohrdla cizí náručí. Nejčastěji je na mušce Andrej Hadik. U armády začínal jako praporčík, ale během krátké doby se „vypracoval“ (pravděpodobně s přímluvou královny) na polního maršála a získal hraběcí stav. 

Marie Terezie se ale nemohla divit, že její muž pokukoval po jiných. Přibrala, sotva chodila a čas, který by mohla trávit s manželem, vyměnila za čokoládu. Zdraví jí přestalo sloužit a pokoušela se o ni cukrovka, ke změně životního stylu ji to ale nedonutilo. 

Karel IV. 

Karel IV. je jeden z nejslavnějších králů, symbol poctivosti, moudrosti a pokory. Byl to ale „obyčejný“ smrtelník, který musel odolávat všemožným pokušením. Poprvé se oženil už v sedmi letech. Vzal si francouzskou princeznu Blanku z Valois.

Zvláštní je, že první sexuální zkušenost nesdílel se svou ženou, ale při cestě do Itálie, kam jako sedmnáctiletý odjel s otcem. Vrátil se o něco „dospělejší“, ale zároveň přísahal, že po živém snu, kdy viděl anděla, jak jeho francouzskému bratranci usekl mečem úd, zůstane po zbytek života manželce věrný. Brzy ale chmury hodil za hlavu a proháněl každou sukni. Na to, aby se naučil česky, mu čas nezbýval. V roce 1965 vyrazil na setkání s papežem do Avignonu. Cestou se setkal s neznámou francouzskou dívkou a o pár měsíců později se dozvěděl, že mu porodila syna. O toho se král Karel IV. intenzivně zajímal a chtěl mu zajistit pohodlný život, naposledy ho ale viděl ve třinácti letech. Pak se po levobočkovi slehla zem. Císařské zálety nebraly konce, a tak za něj papež musel učinit pokání pro očistu duše.

Zdroj: redakce, nasregion.cz, krajskelisty.cz

KAM DÁL: Královské chutě: Co miloval král Karel IV. a čemu bychom se dnes hodně divili?