Pomoc, nebo nechutný žert? Britové si krutě pohráli s ochrnutým Leninem: Po smrti vůdce zmrzl na kost
Většinu svého života prožil v západní Evropě, a přesto jej později Sověti oslavovali jako svého spasitele. Vladimir Iljič Lenin byl a je postavou, která v historii nemůže zapadnout. Jeho přičiněním se zrodil jeden z hrůzných systémů, které by mohly lidem sloužit, pokud by je neovládali lidé. Přes všechny problémy ale Lenina alespoň Rusové dodnes uctívají a je populárnější než Gagarin.
Socialismus zkrátka Sověti, ale nejen oni, krutě nezvládli. Přesto se z Vladimira Iljiče Lenina stal symbol nikdy neviděného blahobytu a nikdy nerealizované svobody. Soudruzi komunisté na něj nedali dopustit, a to ani po jeho smrti, která přišla v lednu roku 1924. Revolučnímu vůdci bylo tehdy třiapadesát let a měl leccos za sebou. Přežil třeba i pokus o atentát v roce 1918, když zřejmě nějaký „nedůvěřivec“ nepochopil správně první kroky k proklamované skvostné budoucnosti. Kulka v jeho krku zůstala několik dalších let, přesto se zotavil a brzy se znovu postavil do čela svých věrných soudruhů.
Mozkové příhody jedna za druhou
Rok 1922 přinesl do jeho života další ohrožení. Tentokrát se o něj postarala sama příroda. Lenina postihla mozková mrtvice, po které se musel zotavovat na venkově, a měl dokonce zakázané i debaty o politice. Nejen že to bylo prospěšné samotnému Leninovi, ale také jeho soudruzi měli v té době poněkud volnější ruce. Bylo potřeba připravit vše na vznik Svazu sovětských socialistických republik, který měl svět spatřit v prosinci roku 1922. Velký šéf se akce nakonec alespoň na pár týdnů zúčastnil, ale později jej stihl další útok mrtvice a on se znovu odebral na venkov, jak plyne i z textu knihy Naděždy Krupské Vzpomínky na Lenina.
Dobrý odhad Stalina
V době, kdy vznikal jeden z největších světových kolosů, diktoval Lenin svoji politickou závěť. V té se mimo jiné hovořilo o nebezpečnosti Josifa Vissarionoviče Stalina, kterého si přál raději odstranit z čela strany. V té chvíli se ale ukázalo, kdo má větší slovo. Stalin se o závěti dozvěděl a nařídil její zničení. Jen přičinlivostí Leninovy sekretářky se nakonec její kopie přece jen dochovala. Jestli se zarytý komunista mohl mýlit ve všem ostatním, Stalinovu krutou povahu odhadl velmi dobře, jak se později přesvědčil celý sovětský lid.
Nechtěný britský vtip
Další mrtvice na sebe nenechala dlouho čekat. Stalo se to v březnu dalšího roku, ale to už Lenin ochrnul na celou pravou stranu těla. Z dnešního pohledu se jeví jako tragikomická situace, kdy se podle serveru Historyextra rozhodli představiteli Velké říjnové socialistické revoluce v této těžké chvíli pomoci Britové. Tamní komunisté mu koupili a zaslali invalidní vozík – ale ne ledajaký. Pro prvního soudruha bylo dobré jen to nejlepší. A tak obdržel vozík elektrický, bohužel ale s ovládáním na pravé straně. Do dobrého úmyslu se vloudila drobná chybička. A tak se mohl Lenin na svůj nový vozík jen dívat.
Jeho přání soudruzi neuposlechli
I přes velké bolesti žil, nebo spíš přežíval vůdce sovětské revoluce ještě bezmála rok. Naposledy vydechl až v lednu roku 1924 v Gorkách nedaleko Moskvy a v tu chvíli se naplno rozeběhla kola boje o moc, ale také úvahy o tom, kam uložit komunistického guru k věčnému odpočinku. Kdyby dali soudruzi na jeho vlastní přání, pohřbili by jej do hrobky k jeho rodičům. Jenomže to by nebylo to pravé divadlo. A tak Lenina o několik dní později se všemi poctami převezli do hlavního města a jeho tělo po nezbytné základní pitvě a dočasném nabalzamování vystavili ve sloupovém sále Domu odborů. Tehdy se ještě jeho pozůstalí soudruzi domnívali, že jen do pohřbu.
Soudruh jim zmrzl
Jenomže ono v lednu roku 1924 v Moskvě mrzlo tak, že se tělo vlastně mrazem samo zakonzervovalo. Jednoduše řečeno: Lenin jim zkrátka zmrzl. A protože se kolem jeho rakve stále srocovaly davy zvědavců, bylo rozhodnuto o prodloužení téhle „výstavy“ až do té doby, než přijde jaro a vůdce by mohl povolit. Jak tak komunisté sledovali dění kolem rakve, nabývali den ode dne stále silnějšího pocitu, že by se taková podívaná hodila jako věčná připomínka všeho dobrého, co tahle strana pro sovětský lid na jeho cestě za štěstím udělala. A tak bylo rozhodnuto. Bude mauzoleum (i když nejprve jen dřevěné) a o Leninovo tělo se postarají největší odborníci, jaké je možné v Sovětském svazu sehnat. Stalo se. Lenin leží ve svém sarkofágu již sto let a kromě pondělí si jej mohou návštěvníci prohlédnout, jak je uvedeno na oficiálním webu mauzolea, denně od 10 do 13 hodin.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Krutý Trockij likvidoval svoje odpůrce bez mrknutí oka. Stalin mu připravil ošklivý konec.
