Potomci nacistických katů: Heider Heydrich se za činy otce neomlouvá. Vybral si svoji cestu
Milující otec – tak viděl Reinharda Heydricha, jednoho z největších masových vrahů historie, jeho syn Heider. I když dnes chápe, čeho se jeho tatínek dopouštěl mimo rodinné zázemí, za jeho činy se rozhodně neomlouvá. Svůj život postavil na jiných základech.
Jak se může člověk vyrovnat s tím, že ve společnosti nosí cejch potomka nacistického vraha? Jedním z takových lidí je Heider Heydrich, který na své dětství s otcem vzpomíná docela jinak, než bychom si mohli představit. Reinharda Heydricha vidí jako člověka, který se svým dětem ve chvílích volna rád věnoval. I když dnes dobře ví, jakých zvěrstev se dopouštěl, vzpomínky na společně strávené rodinné chvíle vymazat nelze.
Netušil, co se kolem děje
Vyčítat dítěti, do jaké rodiny se narodilo, je sice možné, ale logické to není. Malému Heiderovi bylo v době atentátu na zastupujícího říšského protektora teprve sedm let, těžko tedy mohl vnímat, za co všechno je jeho otec odpovědný. Podle vlastních slov tehdy dokázal pochopit jen to, že přišel o otce.
Nevnímal prý ani události, které z Hitlerova rozhodnutí následovaly poté, co Heydrich několik dní po atentátu skutečně zemřel na otravu krve. Dodnes nevěří, že by v bezmezném zlu, jež se následně rozpoutalo, měl prsty jeho táta. „Matka, která s otcem před smrtí mluvila, mi až dlouho poté řekla, že otci záleželo na tom, aby se upustilo od aktů pomsty,“ řekl dokonce podle České televize.
Smrt staršího bratra
Otcova smrt nebyla jediná, která rodinu za války potkala. Nedlouho po smrti manžela se musela Lina Heydrichová rozloučit také se svým nejstarším synem Klausem, jen o málo starším, než byl tehdy sám Heider. Ten podlehl zraněním po srážce s nákladním automobilem.
Přesto zbytek rodiny i nadále zůstával až do roku 1945 na zámku v Panenských Břežanech, kam v roce 1942 Heydrichovi přišli jako vysoce postavení prominenti. S koncem války se ale všechno změnilo. V Praze z logických důvodů zůstat nemohli, a tak se spolu s matkou a dvěma mladšími sestrami, Silke a Marte (nejmladší Heydrichovo dítě se narodilo až po jeho smrti), stěhoval k matčině rodině na ostrov Fehmarn.
Těžká dětská práce na statku
Žádné idylické dětství to podle Heydrichova syna nebylo, brzy po svém příjezdu na ostrov se musel zapojit do těžké práce na statku svých prarodičů. Mohl ale dopadnout i mnohem hůř. Jeho matka byla v Československu odsouzena k doživotnímu trestu, i když se jí podařilo se vězení vyhnout, žádná velká kariéra ji už nečekala. Zanícená nacistka prodávala zmrzlinu.
Šéf letecké společnosti Heydrich
Sám Heider se vypracoval až na šéfa letecké společnosti Dornier-Werke a svůj život prožíval hlavně v okolí Mnichova. Nedávno dokonce navštívil místo svého dětství, tedy Panenské Břežany, kde svojí přítomností a nabídkou pomoci při renovaci zámku, odkud jeho otec řídil šílené zákroky vůči Čechům, vzbudil obrovskou vlnu nevole. Podle jeho slov chtěl jen pomoci s vyřízením možné evropské dotace a do Břežan se vydal hlavně k hrobu svého staršího bratra Klause.
Vinu otce nepopírá, ale ani neomlouvá
Otcovu vinu, o níž se až později dozvídal hlavně z dobového tisku a z knih, nijak neomlouvá. On sám se ale rozhodl žít jinak. Kromě nabídky pomoci Panenským Břežanům se aktivně angažuje v charitě, kterou směřuje do Polska. Stále se však potýká s rodovým prokletím, kterým je příjmení Heydrich…
Zdroj: Česká televize, Daily Mail, History News Network
KAM DÁL: Teta Moravcová pomohla s atentátem na Heydricha. Aby nemusela promluvit, měla schovaný jed.
